STŘÍPKY Z PEKINGU: Pel-mel nejen o dopravě

Vážení čtenáři Budějcké Drbny. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích navázala spolupráci s North China University of Technology, což je jedna s nejvýznamnějších technických škol v Číně. V rámci této spolupráce došlo i k výměnnému pobytu učitelů a já jsem dostal možnost, stejně jako loni, jeden semestr v Pekingu přednášet. V mém loňském seriálu příspěvků jsem se věnoval pouze místnímu školskému systému. Tentokrát bych se chtěl zaměřit na zajímavosti všedního života „pekingšťanů“.
                                                                                               

Martin Maršík

Mám pocit, že se zde začal vyskytovat typický fenomén konzumu, kdy úspěšnost lidí je měřena automobilem, jaký používají. Jinak řečeno-auto mám jako naftový magnát, ale můj byt se skládá z kuchyňky, obýváku a ložnice v jednom. Byty jsou zde velmi drahé. Rozhodně nesrovnatelně dražší než v Praze. Příklad – byt na koncové stanici metra, dobrá lokalita, panelový dům, horní patro, stáří zhruba 15 let, plocha 120 metrů čtverečních - cena takovéto nemovitosti se pohybuje okolo 36 milionů korun. To je reálný příklad, který se vyskytl v mém okolí.

Zpět ale k dopravě. V různých materiálech o Pekingu se píše, že „elektro-auta“ mají zelená čísla. Já jsem tady zatím žádné zelené číslo neviděl. U elektro-stojanů na dobíjení aut se vyskytují pouze auta s modrými čísly. Tak nevím.

V městském provozu nemají chodci přednost před ostatní dopravou ani na přechodu. Automobilisté si tuto výsadu vynucují tvrdě, a to i v době, kdy je chodec již v polovině vozovky. Pohyb po Pekingu vyžaduje značnou opatrnost a předvídavost. Já osobně to řeším tak, že při přecházení rušné silnice počkám na místní obyvatele a jdu „v davu“.

Parkování automobilů je samostatnou kapitolou. Řidiči jsou neskutečně bezohlední. Svá auta nechají tam, kde je zrovna místo a je jim jedno, jestli je to na chodníku, přechodu nebo na cyklistické stezce. V centru města jsem již ale zaznamenal lístečky od policie za nesprávné parkování. Tak snad se v tomto směru začíná blýskat na lepší časy. Pro mne je překvapivá velká tolerance chodců na tento způsob parkování. Žádný se nad ním nepozastavuje.

Kola z půjčoven jsou prakticky nerozbitná

Půjčovny kol zde zažívají obrovský rozmach. U mladé a střední generace jednoznačně vytlačují vlastnictví kola. Důvody jsou tři – půjčování kola je velmi jednoduché, k úhradě se používá mobilní telefon s aplikaci WeChat.  Pokud je na účtu dostatek peněz, kolo se odemkne a cyklista odjíždí. Po ukončení jízdy dá přes mobilní telefon pokyn k uzamčení kola a z účtu se odečte příslušná částka. Ceny jednotlivých půjčoven se liší, ale půjčovné se pohybuje do pěti korun za půl hodiny. Druhým důvodem oblíbenosti půjčoven je obrovské množství kol. Ve čtvrti, kde já bydlím, neujdete 50 metrů, aniž byste na nějaké volné kolo nenarazili. Třetím důvodem je moderní vzhled kol, čistota a funkčnost. Na exponovaných místech, většinou u stanic metra, se pravidelně o kola starají čističi a opraváři.

Pokud se ještě zaměříme na kola samotná – ta novější jsou navržena tak, aby byla prakticky nerozbitná. Nejprogresivnější je firma Mobike, která na svých kolech využívá jednoosou vidlici, a to jak na předním, tak i na zadním kole. Nejproblematičtější součástkou každého bicyklu je řetěz. Ten je zde nahrazen kardanovým převodem. Kola mají místo klasického drátového výpletu umělohmotné loukotě. Zajímavostí jsou plné pláště kol, do kterých jsou udělány dvě řady děr, aby jízda byla měkčí a komfortnější.

Ještě se vrátím k mobilní aplikaci WeChat, pomocí které se může platit zboží a služby. Telefon je zde využíván i k méně tradičním finančním operacím - seděl jsem s kolegou v restauraci, kam přišel pouliční prodejce. Kolega, který si zapomněl telefon, se dohodl s prodejcem na obchodu, který chtěl uhradit v hotovosti. Prodávající neměl u sebe drobné na zpětné vrácení. Oslovil tedy paní u vedlejšího stolu. Společně spárovali telefony a během deseti sekund došlo k převedení potřebných deseti juanů z jednoho účtu na druhý. Dáma mu poté předala částku v hotovosti. Já osobně WeChat nepoužívám, protože je podmíněn vlastnictvím čínského účtu. Ten ale není díky administrativě jednoduché získat.