Na Černou věž zase přiletí stokilová moucha

Michal Trpák vytvořil tři mouchy. Jedna skončila na střeše zubařské ordinace naproti českobudějovickému Malému jezu, druhá je na hotelu v Praze. Třetí, která vévodila Černé věži, se postupně objevila ještě v zámeckých zahradách v Kroměříži, na holešovickém pivovaru i na úřadu v Trutnově.

„Letos se na Černou věž vrátí. Je desátý ročník výstavy a symbolicky se vrací i proto, že v myslích lidí pořád žije, vyslyšel jsem volání po jejím návratu. Jen bude nová, protože původní utrpěla na výstavách dost škod, byla polámaná, musela by se hodně restaurovat, tak udělám nový odlitek," říká Trpák.

K instalaci sochy musí mít statický posudek, kotvit na věž ji budou kromě něj ještě dva horolezci. V roce 2011 ho inspirovaly jednak verše Adolfa Heyduka Co je štěstí? Muška jenom zlatá, jednak ho fascinuje hmyz. „Když se člověk dívá na makrofotkách, jak je to sofistikovaný biologický stroj... Víc jsem se začal zajímat o hmyzí a mikrobiologickou říši. Fascinuje mě prolínání a přibližování světů," vysvětluje Trpák, který mouchy plácačkou nezabíjí a šetří i pavouky. Přestože je moc rád nemá, chytá je do skleničky a odnáší ven. Téma promítl i do díla Mazlíci, což jsou zvětšené bakterie salmonelózy.

To, že moucha sedne na Černou věž, věděl hned, jakmile se začala rodit. „Protože lepší sokl pod sochu v Českých Budějovicích nejde. Je to slušná drzost vybrat si jako sokl věž," podotýká tvůrce s úsměvem.

Jinou mouchu, černou a zeleně blýskavou masařku, vystavil dříve v kostele svatého Vavřince v Klatovech a rovněž při pražském Febiofestu. Dal jí název Bohatství? „Je černá na velkém zlatém lejně. Byla to polemika o hodnotě věcí,"  upřesňuje Michal Trpák.

Dodnes ho překvapuje, jak se budějovická moucha zaryla do paměti lidí. „Pořád o ní mluví, říkají mi: Jo, tys měl mouchu na věži! Další zajímavá věc je, že spousta lidí si jí tehdy nevšimlo, nezvedli hlavu: dívají se jenom v nějakém úhlu a neregistrují věci, které jsou nad," řekl sochař.