Informační technologie s sebou nesou jeden zásadní celospolečenský fenomén – jsme přehlceni informacemi. Z mobilů, tabletů, televize, rádia, billboardů, novin, časopisů, internetových a tištěných newsletterů, reklamních letáků, sociálních sítí a dalších nosičů se na nás valí jeden informační bit za druhým. Informace již nemusíme složitě vyhledávat, ony vyhledávají nás. Jsou nám podávány velmi sofistikovaně. A my se v nich ztrácíme.
Přesycenost informacemi, které čelí každý člen dnešní společnosti, vede logicky ke dvěma spolu souvisejícím dopadům: Tím prvním je, že v informačním toku neorientujeme, řadě věcí nerozumíme, a proto se cítíme frustrovaně. Tím druhým je, že se proto snažíme informace filtrovat, volíme racionální neznalost, uzavíráme se do sociálních bublin a hledáme jednoduché vzorce rozhodování, chcete-li vzory, které nám pomohou zorientovat se v tomto složitém světě.
Odborníci zabývající se teorií informací upozorňují, že velkým rizikem dnešních dní je právě logická chyba související s vytvářením vzorů, jakýchsi morálních autorit. Co je tím myšleno? Lidé mají tendenci hledat záchranný kruh orientace v složitých vztazích u mediálně známých osob – herců, zpěváků, sportovců a dalších celebrit. K těmto lidem si díky dostupnosti informací on-line budují virtuální, velmi blízké vztahy a souzní s nimi až do takové míry, že mají tendenci je glorifikovat a přisuzovat jim vyšší morální hodnoty, než pro které je racionální důvod.
Častými příklady jsou sportovci, jež se těšili ohromné popularitě a společenskému uznání, než jejich osud na společenském piedestalu zhatilo morální selhání (doping, závislosti, kriminální činy...), herců, kteří neunesli svoji slávu a izolovali se ve světě nenávisti vlastní popularity a fanoušků, či zpěváků, kteří se zdáli být ideálními parťáky do nepohody až do té doby, než svým jménem zaštítili názorový proud, s nímž jejich fanoušci ostře nesouhlasí.
I v České republice jsme zažili několik takových příkladů. Eskapády zlatého naganského hrdiny Dominika Haška. Protimigrační rétorika některých českých zpěváků a herců. Vazby skupiny Elán na komunistickou stranu. Nebo blízký vztah s skupiny Kryštof s Andrejem Babišem.
V diskusích článků o výše uvedených či desítkách dalších příkladů se objevují příspěvky jako: Tak tímhle jste mě tedy zklamali. Myslel jsem, že vás znám, ale tohle? Jak jste mi to mohli udělat?
Jednoduše. Toto všechno je příkladem oné logické chyby, která plyne z přesycenosti informacemi. Vytváření vzorů a morálních autorit často vůbec nereflektuje podstatu pro toto jednání, která by měla být podložena vzděláním, zkušenostmi a sdílenými prožitky ze stejného socio-ekonomického prostředí nebo starým dobrým selským rozumem. Zpěvák dobře zpívá. Sportovec dobře běhá. Herec pěkně recituje. Youtuber je vtipný. Všechna čest! Ale to může být všechno. A pokud toto nebudeme v našem rozhodování reflektovat a budeme vytvářet logickou chybu „dobře zpívá, tak má asi dobré názory na fiskální politiku“, „dobře kope do míče, asi bude rozumět školství“, nebo „dobře hraje v seriálu, tak si určitě budeme rozumět v názorech na zahraniční politiku státu“, budeme čím dál více obětí logické chyby při vytváření morálních autorit dnešní doby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Na koncerty Kryštofů jsem nikdy nechodil, jejich výtvory neposlouchám (dokonce přepínám i v autě rádio, když mi náhodou děti přeladí na jinou, než rockovou stanici), takže jsem v klidu. Jejich PR, ale působí velmi směšně..."my se o politiku nezajímáme" a jedním dechem prezentují nadiktované kauzy jiných politiků.
