Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
V posledním týdnu veškeré vědecké zprávy zastínil senzační objev z Maroka. I přes to pro vás má Drbna vědátorka novinky dvě.
Ještě do nedávna se mělo za to, že se náš druh Homo Sapiens vyvinul někdy před dvě stě tisíci lety v oblasti východní Afriky. Právě odsud pocházely kosterní zůstatky, které byly považovány za nejstarší. Nyní ale vědci z týmu Jeana-Jacquesa Hublina přišli s převratným objevem. Nalezli kosti Homo Sapiens o přibližně sto tisíc let starší. Zajímavostí je také to, kde se úlomky našly. Bylo to překvapivě v Maroku v oblasti Džabál Irhúd.
Díky tomuto objevu se i dříve sporné fosílie dají považovat za důvěryhodné pozůstatky Homo Sapiens – například úlomek lebky z Jihoafrické republiky, datovaný do doby před dvě stě šedesáti tisíci lety. Co to znamená? Nový objev by mohl změnit pohled na to, jak se člověk šířil po světě. Ve světle nových informací se totiž zdá, že dlouho před tím, než opustil Afriku, ji celou kolonizoval. Přesto je podle některých vědců na podobné závěry brzy. I tak ale marocké fosílie vyvolaly ve světě vědy velký poprask.
Institut IZA Institute of Labor Economics s univerzitou v texaském Austinu zkoumal, který ze sourozenců je statisticky úspěšnější v získávání vedoucích míst ve svém zaměstnání. Výsledky mluví jasně. Prvorození jsou o 24 % úspěšnější než jejich mladší sourozenec a dokonce o 28 % úspěšnější než třetí dítě. Mladší sourozenci se ale zase více pouštějí do podnikání.
Čím si vysvětlit nadřazenost prvního dítěte? Vědci sami nevědí. Spekulují ale, že by to mohlo souviset s tím, že na prvorozence mají rodiče více času. Častěji mu čtou, méně koukají na televizi. Více si hrají, věnují se mu, dělají společně domácí úkoly. Na druhé dítě už prý tolik času není. Tak co myslíte? Mají texaští vědci pravdu?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
