Společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž stát objekt vykoupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o sumě byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání „velice přísný“. Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková sdělila, že by vláda měla o odkupu jednat na přelomu srpna a září a stát by s firmou mohl smlouvu uzavřít po prázdninách.
„Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období,“ řekl Čech. Dodal, že přestože se představy obou stran o ceně lišily, jednání považuje za velmi korektní.
Ministerstvo kultury nyní podle své mluvčí dokončuje materiál o postupu odkupu, který by měla vláda projednat na přelomu srpna a září. „Předpokládáme tedy, že již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy,“ uvedla Cigánková. Podotkla, že jednání se odehrávají v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém stupni utajení. Není tedy možné přesnější informace zveřejnit.
O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka už dříve řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď souhlasila s finanční kompenzací.
„Drželi jsme konzistentní názor, že pokud by bylo nezbytně nutné vepřín odstranit, požadujeme vystavění nového areálu na vhodném místě a přesun výroby,“ řekl Čech. Podle zjištění bývalého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera by ale jen vyřízení povolení trvalo léta, pro vládu tak byl jedinou variantou odkup.
Akcionáři AGPI minulý týden souhlasili s tím, že společnost vepřín prodá. Areál v Letech, který stojí na místě bývalého pracovního a následně cikánského tábora, se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13 tisíc prasat. Firma by podnik převedla na stát bez zvířat a zaměstnanců.
Cigánková už dřív řekla, že po schválení materiálu vládou by následoval podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho realizace. Ministr kultury Daniel Herman upřesnil, že úprava areálu je záležitost dalších let.
Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů korun, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů korun.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu na cikánské. Od té doby do května 1943 letským zařízením prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
