GLOSA: Budějce, nejnegativnější město v republice?

Ostatně si říkám, jestli bych se neměl přestěhovat. Den co den se přesvědčuji, že jsou Budějce snad nejnegativnější město v republice. Že jsou i jiná, kde se kritizuje podobně? Ale jistě, bezesporu. Jenže mám pocit, že cokoliv se na soutoku Malše a Vltavy vytvoří, zrekonstruuje nebo jen vymyslí, bude mít vždycky něco ke kritice.

Stačí mi jen několik posledních zpráv z uplynulých dní. Tak například začne výstavba záchytného parkoviště, které za směšnou cenu nabídne dostatek parkovacích míst pro lidi z okolí Budějc, kteří třeba dojíždí za prací. A odtud se pohodlně dopraví MHD do celého města. „Jsem asi naivní. Já myslel, že když chtějí dostat auta z ulic, tak to parkoviště bude zadarmo. Když se tam bude platit, tak nám to žádný místo neuvolni. To i v Praze na záchytných parkovištích u metra to je gratis,“ stojí v jednom z komentářů. Věřte, že není. Park and ride parkoviště v Praze u zastávek integrované dopravy stojí 20 korun na den.

„Ty magory na radnici bych vyházel z oken jak při Pražské defenestraci,“ píše se v dalším komentáři. No ano, takže místo abychom měli radost, že ve městě, kde má snad i batole auto, vznikne více parkovacích míst, naopak budeme naštvaní a div že nepořádáme hon na radní. A to jsem ještě vybral slušné komentáře.

Pokračovat můžu u reakcí na odpočinkovou zónu vedle Sportovní haly. V dnešní době se nenosí ocenit práci zvelebování města, ale daleko snazší je hned všechno zkritizovat. A najednou každý ví, co mělo být na stejném místě. Posilovna, hřiště... Počkat, myslím, že už jsem oboje v Budějcích viděl, hřiště snad co by kamenem dohodil. Ale plastiky sportovců? No, nesmysl! Prosím vás, k čemu?!

A co třeba vědecké centrum? Takové, které se bude podobat těm v Plzni nebo Liberci, a budou do něj jezdit turisté z celé země? „Nejdřív by se Budějice měly postarat o ty důležitější věci a nevymýšlet takovýhle kraviny, který bych já osobně ocenila (pro vědu mám nadšení), ale je to výsměch. Co silnice? Na to prachy nejsou?“ píše se v jednom z komentářů.

Ale jistě, jsou. Jenže když je někdo začne opravovat a rekonstruovat, hned je to špatně, protože se zase kus Budějc rozkopal a nervy netrpělivých občanů, kterým místo deset minut trvá cesta domů čtyřicet minut, jsou na pochodu. A tak je to na dennodenním pořádku.

Ano, souhlasím, všechno není růžové a i já mám výhrady, třeba k rekonstrukcím silnic. Ale především z hlediska plánování a návaznosti oprav. Jenže pokud mi má dva měsíce trvat cesta domů déle než obvykle, a vím, že následně se mi pojede po městě lépe, mile rád tohle zdržení podstoupím. A tak když před vás postavím dvě stejné krabičky sirek a o jedné řeknu, že je z Budějc...