Počasí dnes21 °C, zítra23 °C
Neděle 26. května 2024  |  Svátek má Filip
Bez reklam

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Vahařství, díky kterému víme, kolik váží naše drbňátka, slaví pětadvacet let

PR článek

Zvážit umí prakticky vše a s jejich vahami se setkáváme na každém rohu. Miminka se na jejich váhy pokládají hned po narození v českobudějovické nemocnici, dodávají váhy do potravinářských závodů a prodejen, do stavebnictví, odborných laboratoří a ústavů, váží chmel v obou velkých budějovických pivovarech, zváží peníze, obálky na poště, palety zboží nebo celý vagon. O výjimečném oboru podnikání jsem si povídala s jednatelem společnosti Váhy CB Romanem Hollerem.

Jak se člověk dostane k tak specifickému oboru, jakým je vahařství?
Můj táta dělal strojvedoucího a jako malý jsem jednou v depu viděl vážit velké vagony a lokomotivy. Fascinovalo mě to natolik, že jsem šel studovat střední školu v oboru mechanik elektronických zařízení se zaměřením na váhy, ve Vimperku. Udělal jsem si na průmyslovce elektro nástavbu a jako zaměstnanec tehdejšího Kovopodniku jsem pracoval v odvětví mechanických vah. V devadesátých letech se vše začalo měnit. Za vlivu zahraničních firem nastoupila éra optiky a elektroniky a já s dalšími vahaři jsme z Kovopodniku odešli a založili vlastní společnost.

Jaké byly vaše podnikatelské začátky?
Strůjcem myšlenky zkusit to na vlastní pěst byl Jiří Bláha. Spolu s Jiřím Dědičem a Josefem Bromem 1. října 1993 vytvořili sdružení vahařů, ke kterému jsem se po třech měsících připojil, a založili jsme společnost Servis vah J. Bláha. Začínali jsem servisem pro masokombináty. Zahraniční firmy tehdy v České republice zakládaly regionální pobočky, všechny jsme oslovili a dodnes s většinou z nich spolupracujeme. Začátky nebyly vůbec jednoduché, ale nikdy mě nenapadlo, že bych to vzdal a odešel do jiného odvětví.

Vaše společnost se ale po kolegovi Bláhovi již nejmenuje.
Jiří Bláha v roce 2010 odešel do důchodu a firma se přejmenovala ryze místním názvem. Stále nás ale navštěvuje a občas i v rámci brigády pomáhá, zejména s mechanickými vahami, které byly jeho doménou. Ze zakladatelů už jsem ve společnosti zůstal jediný. Kolega Brom odešel, aby se sám věnoval obchodu a kolega Dědič nedávno skončil ze zdravotních důvodů. Vždy se ale podařilo najít dalšího schopného kolegu a v tuto chvíli je nás v týmu pět.

Člověk vnímá váhy jako přístroje, se kterými přijde do styku – kuchyňské, osobní, ty v supermarketu. Kde jinde se s vašimi vahami můžeme setkat?
Váhu má prakticky každá společnost. Zabýváme se nejen obchodem, ale i kalibrací a servisem ve všech odvětvích. Ze zákona v rámci obchodního styku firmy musí mít každé dva roky zajištěnou váhu Českým metrologickým institutem a platné kalibrační listy. Pro firmy je důležitým aspektem, že naše váhy dokáží přepočítat hmotnost na kusy. Váží se vše od potravin, přes tužky, peníze, celé vagony nebo osoby. Českobudějovické dětské oddělení a neonatologii jsme v posledních čtyřech letech vybavovali stovkou nejmodernějších kojeneckých vah, a tak mohu tvrdit, že všechny maminky, které si z nemocnice odnášely od té doby své miminko, věděly jeho váhu díky nám.

Elektronické váhy s převahou dominují. Je vůbec ještě zájem o ty mechanické?
Mechanické váhy pomalu končí. Elektronické váhy jsou přesnější a umožňují splnit požadavky náročnějšího měření. Ale stále přicházejí klienti, kteří drží tradici. Zejména v rybářství, myslivosti a zemědělství se s modernějšími vahami moc nesetkáte. Proč to tak je, nedokážu říct. Jedná se spíše o odmítání nových technologií. Nicméně právě nové technologie obrovsky usnadňují práci. Váhy jsou propojeny se systémy, softwary, mobilními aplikacemi nebo součástí sofistikovanějších přístrojů. Pracovník na Slovensku tak má možnost nasypat chmel na váhu a v mateřském pivovaru v Plzni kolega v reálném čase sleduje hodnoty měření. Důležité je podotknout, že ten pracovník už ani chmel fyzicky nesype a váha je součástí systému, který nadávkuje, nasype a zváží sám. Tak je to prakticky v každém průmyslu. Váhy jsou integrovanou součástí balicích linek, pokladen nebo rozřazovacích přístrojů.

Máte zde na jihu Čech v oboru konkurenci?
Na jihu Čech nejsme jediní, ale určitě největší. Konkurenci bereme spíše na bázi kamarádství. Tím, že je vahařství tak specifický obor a jiné firmy nedělají tak široké spektrum odvětví, si mnohdy pomáháme. Zaměřujeme se na zajišťování a ověřování měřidel s metodickým institutem a instalaci elektroniky, což menší firmy nedělají. Naše Váhy CB své zákazníky, ale kolegové servisují dle potřeby pro konkurenční firmy. Nelezeme si do zelí. Instalujeme váhy i v rámci republiky a blízkého zahraničí, ale kvůli zachování servisního dojezdu převážně pečujeme o zákazníky zde na jihu.

Jak se bude vahařství podle vás vyvíjet dál? Máte nějaké přání, které byste si chtěl splnit?
Vahařství se bude zpřesňovat, nové technologie umožní změřit to, co ještě není možné. Jednou bych chtěl zvážit cokoli ve vesmíru. Firmě přeji, aby vše pokračovalo úspěšně dál a na to se samozřejmě váže zdraví a štěstí. Štěstí jsme měli, dostali jsme se díky Jiřímu Bláhovi do krásné branže. Když jsem začínal, byl jsem v týmu nejmladší, nyní se to pomalu otáčí.

Štítky Váhy CB, společnost, vážení, Roman Holler, chmel, Jiří Bláha, Nemocnice České Budějovice, Česko, technologie, Vimperk, Slovensko, Plzeň

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Vahařství, díky kterému víme, kolik váží naše drbňátka, slaví pětadvacet let  |  Společnost  |  Zprávy  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.