Strakonický voják vybojoval v USA druhé místo v soutěži o nejlepšího bojovníka

„Do soutěže jsem nastupoval s tím, že to bude dobrá zkušenost a zjistím, jak na tom jsem v porovnání s americkými vojáky. Rozhodně jsem nečekal tak dobré umístění. Je to pro mě velká čest, že jsem mohl takto reprezentovat naši zemi v zahraničí,“ uvedl desátník Lukáš Mrocek.

Soutěž trvala tři dny a schopnosti účastníků během ní prověřilo množství disciplín. Nejlépe si strakonický voják vedl v běhu na tři míle. Bodoval při orientaci v terénu ve dne i v noci. Plný počet bodů dosáhl také při střelbě z granátometu M320, ze kterého střílel poprvé v životě. Zajímavou zkušeností bylo pro něj velet v angličtině podle povelové techniky americké armády.

Závod stěžoval silný vítr

Fyzicky nejnáročnější byl pro desátníka Mrocka pochod se zátěží. Vojáci nesli výstroj kolem dvaceti kilogramů, závod s časem jim navíc ztěžoval silný protivítr. „Během pochodu jsem si říkal, že už bych raději skončil,“ přiznal osmadvacetiletý voják krizový moment v soutěži.

Že může být ještě hůř, ukázalo se následující den, kdy Nebrasku zasáhl blizard. „Ze dne na den spadla teplota z patnácti stupňů na nulu, pocitová teplota činila tak minut deset stupňů. Stačilo se na chvíli zastavit a vítr nás odnášel pryč,“ popsal Mrocek nepříznivé počasí.

Před soutěží piloval fyzičku a oprašoval vědomosti

Přípravu na soutěž Lukáš Mrocek nepodcenil. Trénoval fyzičku, oživil si znalosti z topografie, základních řádů a další vědomosti, které by vojáci měli mít. Stejně jako američtí soutěžící i on psal esej v angličtině a absolvoval pohovor před komisí složenou z vrchních praporčíků. Využil také postřehy od poručíka Václava Bergmana ze strakonického pluku, který se stejné soutěže zúčastnil vloni.

Bojové dovednosti v Nebrasce poměřovalo celkem patnáct příslušníků Národní gardy, desátník Mrocek byl jediným zahraničním účastníkem. „Soutěž probíhala v přátelské atmosféře. Řada vojáků se mezi sebou znala, například ze společného působení v zahraničních operacích. Samozřejmě byli tam favorité, ale žádnou rivalitu jsem nepociťoval. Naopak všichni se navzájem povzbuzovali a fandili si,“ odhalil Mrocek zákulisí závodu.

Díky účasti v soutěži získal český voják i nové přátele. „Měli jsme možnost seznámit se s americkou kulturou a zvyky, poznat jejich rodinný život. Jako poděkování za jejich pohostinnost jsme s českými kolegy uvařili klasický český guláš s domácími knedlíky, který jim moc chutnal,“ uzavřel s úsměvem desátník Lukáš Mrocek.