Po 28. říjnu 1918 setrvávaly v nové Československé republice rakouské zákony. Aby to mělo právní rámec, vydal se první zákon, kterým se převzaly rakouské normy a pak postupně 18 nových zákonů. Ve stavebníci platily dlouho staré c. k. zákony. Zprvu to nevadilo, poněvadž hned po Velké válce se nestavělo. Nebyl materiál, chyběli lidi (v každé obci je pomník padlým).
V Čechách a na Moravě byla rozmístěna většina průmyslu c. k. Najednou překážely hranice, cla, nebyl odbyt. Také se pořád slavila nová republika. Problém byl se starou měnou. Ministr financí Alois Rašín to řešil (polovina peněz se kolkovala), ale stručně řečeno šlo to první roky v hospodářství hůře, než se předpokládalo. Lámalo se to přibližně v letech 1923 a 1924.
Ve městě dozníval v architektuře kubismus. První významnější stavbou byla kavárna, tabarin bar a kabaret Corso na rohu Široké a Biskupské v roce 1922. Kavárník Jan Vaněček, začínal jako autodopravce, zcela předělal původní kavárnu Rudolfa Špičky. Dům má kubistické prvky jako skosená okna, zábradlí s „diamantovým“ tvarem a podobně. V roce 1967 byla v domě zařízena stylová rybářská restaurace U Železné panny. Kavárník Vaněček si zařídil též filiálku v Háječku.
V roce 1923 si bratři Rosenfelderové Jaroslav a Otakar postavili v Hroznové 2 kubistický textilní obchodní dům. Sortimentem bylo zboží módní, střižní a galanterní. Dům má kubistický štít, ale málokdo se nahoru podívá.
Roku 1924 následoval naproti nádraží hotel Imperial. Podle vlastního projektu stavěl Josef Hauptvogel pro hoteliéra Tomáše Mikla. Josef Haupvogel postoupil od novorenesance přes secesi ke svému stylu (v roce 1928 stavěl palác Fénix). Hotel Imperial byl v roce 1952 přejmenován na hotel Malše. Bar byl v suterénu, restaurace v přízemí. Cestující přímo z nádraží mohl zajít do restaurace Impík, vedle do cukrárny, nebo na rohu do bufetu Jitřenka. Dnes jsou tam cestou pro chodce různé zábrany.
V roce 1925 byl dokončen v Krajinské 4 kožešnický dům Markgraf ve stylu rondo kubismu s prvky prvního kubismu. Původní klasicistní dům koupili Antonín a Terezie Markgrafovi a nechali přestavět. Zařídili v domě také továrnu čepic. Na rozdíl od domů Broukárny, Splitu, Savoye a Baťů respektoval Markgraf podloubí. Je vidět, že když stavební úřad měl zájem, podloubí zůstalo. Za socialismu byl v přízemí obchod s názvem Prim – pánská móda. Většinou lepší zboží než jinde.
Roku 1926 koupil obuvník Jan Kuta starší empírový dům v Krajinské zvaná později TETA a nechal dům přestavět ve třetí vlně kubismu. Přestavba se dostala až do časopisu Za starou Prahu, kde byla velmi kritizována. Když se Jan Kuta přestěhoval do ulice Karla IV., zařídili si v domě obchodníci Teweles a Taussig plno sortimentní obchodní dům TE – TA. V roce 1948 byla TETA začleněna do n. p. Obchodní domy. Byla oblíbená, ale Broukrána byla oblíbenější.
Současně se po roce 1925 budoval Háječek. První objekty a schodiště v pozdním kubismu. I když zrovna u voliér, terárií a klecí pro opičky (to byla malá ZOO) bylo celkem jedno v jakém je to slohu. Hospodářský pokles pominul, nastal vzestup a začalo se velmi stavět. Už však ne v posledním kubismu, nýbrž ve stylu art deco. Stavěla se Havlinda, bloky malých domů stavitele Mojžíše a začala k nám pronikat módní architektura – hranatý funkcionalismus.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
