Červnové Lipensko je v jednom květu. K vidění jsou vzácné druhy rostlin

Vzácné oranžové jestřábníky a lilie, růžové orchidejovité vstvače, žluté arniky, modré kosatce sibiřské nebo chomáčky bílých suchopýrů – i ten je k vidění na omezeném množství míst. I takhle to dnes vypadá na Lipensku, které kvete těmi nejrozličnějšími barvami květin, jejichž výskyt je i republikově významný.

„Velice zajímavý je modře kvetoucí a v lesích nepřehlédnutelný mléčivec alpský, na loukách jestřábník oranžový s kopretinami u Stožce, fascinující trsy kosatce sibiřského v nivě okolo řeky Vltavy, nebo orchideje na rašelinných loukách v okolí lipenské nádrže. Například lány kosatců sibiřských v tomto rozsahu budeme jinde v republice hledat obtížně,“ uvedl Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska, který se stará o turistický rozvoj území od Stožce po Rožmberk.

Návštěva luk v okolí obce Stožec na Prachaticku, Soumarského mostu nebo Volar, je zážitek nejen pro biologa.

„Některé druhy rostou jen na několika málo lokalitách na Šumavě. Letošní teplé jaro a začátek léta způsobil, že se květinám opravdu daří a také dříve rozkvetly i ty, které kvetou standardně později, například lilie,“ vysvětluje Mánek.

Na suchopýr můžete například narazit uprostřed rašeliniště u Soumarského Mostu v širokém údolí zvaném Vltavský luh. Rašeliniště o rozloze zhruba 85 hektarů se vyvíjelo od sklonku doby ledové, tedy přibližně devět tisíc let. Stalo se ostrovem chladnomilné severské přírody, zatímco okolní krajina zarůstala lesní vegetací.

Na jestřábník oranžový můžeme narazit například na loukách nedaleko Českých Žlebů, které jsou součástí obce Stožec. Zájemce musí odbočit ze Žlebů po žluté směrem na Kamennou Hlavu. Zhruba po 500 metrech se před návštěvníkem náhle otevře nádherná louka s výhledem na hrniční hřeben Trojmezné hornatiny.

Kouzlo barevného představení na lipenských lukách asi nejvíce funguje na fotografy. Ti se nyní předhánějí, kdo vystaví na sociální sítě zajímavější kombinace vzácných rostlin. „Jestli si také chcete udělat fotografický výlet a nebo si vyrazit s rodinkou na piknik doprostřed květy poseté louky, je třeba si ale přichvátnout. Červnová květena již dlouho nevydrží,“ uzavírá Mánek.

Jestřábník oranžový: Rostlina je zařazena do Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR zařazen mezi ohrožené druhy. Horské populace jestřábníku oranžového jsou ohroženy změnou hospodaření na horských loukách stejně jako zavlékáním nepůvodních druhů do české přírody ať již přirozenou cestou nebo vysazováním nepůvodních populací.

Kosatec sibiřský: je podle vyhlášky ministerstva životního prostředí hodnocený jako silně ohrožený druh. Kvetou v květnu a v červnu typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách.

Lilie cibulkonosná: je jeden ze dvou druhů v Česku divoce rostoucích lilií. V Česku je řazena k silně ohroženým druhům a ve stejné kategorii je chráněna zákonem.

Mléčivec alpský: je v ČR z hlediska ohrožení považován za vzácnější druh žádající si další pozornosti. Svůj výskyt neomezuje pouze na vysoká evropská pohoří, ale vyrůstá i na severu Evropy v arktické zóně.Vyrůstá na východě Skotska, ve Skandinávii, Pyrenejích, Apeninách Karpatech. V Alpách vystupuje do nadmořské výšky až 2400 metrů. Vyskytuje se hlavně v mokřadech okolo vodních toků a nádrží, ve vlhkých křovinách a lužních lesech. V České republice tento alpínský migrant vyrůstá v nadmořské výšce přibližně od 500 po 1500 metrů.

Hvozdík kropenatý: rodové jméno „Dianthus“ pochází z řeckého „Dios anthos“, což v překladu znamená „květ Diův“ (květ Boha), V roce 2012 se stal německou Rostlinou roku. V lidovém léčitelsví se z hvozdíku kropenatého připravují aromatické čaje, které pomáhají při rýmě.