„First responder,“ (tedy proškolený člověk, který je schopen realizovat rychlý zásah u člověka v přímém ohrožení života před příjezdem záchranky) a automatický externí defibrilátor fungují jako zaklínadlo.
Ve chvílích, kdy jde o čas a záchranná služba má delší dojezd, přichází na pomyslnou scénu proškolený člověk z řad integrovaného záchranného systému. „Zdravotnická záchranná služba se snaží defíky dostat mezi co nejvíc lidí tak, aby byly dostupný teď hned pro naše pacienty. Není to tím, že bychom si chtěli nahrazovat nedostatečné pokrytí, tak to není. Já jsem přesvědčenej o tom, že všechny záchranné služby v současné době splňují bohatě zákonné pokrytí výjezdovejma základnama. My chceme pomoc pro lidi zejména při zástavě oběhu nebo masivním krvácení a mít u těch lidí co nejdřív aspoň poučené laiky. O nic jiného nejde,“ popisuje ředitel českobudějovické záchranné služby Marek Slabý.
V registru proškolených responderů je dvanáct jednotek profesionálních hasičů, devět jednotek dobrovolných hasičů, deset hlídek Policie ČR, pět stanic Horské služby a tři základny Vodní záchranné služby. Během loňského roku byli respondeři vysláni k 35 událostem.
Ročně záchranáři vyjíždějí zhruba k 500 resuscitacím, dojezd záchranné služby je přibližně 8 minut. „My si klademe otázku, co můžeme dělat ještě před tím, než se na místo dostane profesionální pomoc, jak zajistit resuscitaci před příjezdem posádky záchranné služby? Odpověď je telefonicky asistovaná resuscitace, což je tedy souhrn postupů, kdy dispečer operačního střediska instruuje volajícího jak má resuscitovat a vede tu resuscitaci s ním, až do příjezdu záchranky. Potěšující je, že před příjezdem záchranky je resuscitovaná naprostá většina pacientů,“ říká lékař Jaroslav Kratochvíl.
K pacientům jsou proškolení respondeři posíláni skrz zdravotnické operační středisko. V 50% případů byli na místě o 5 minut dříve než první posádka záchranářů. „Celý proces se nastartuje tím, že na linku 155 přichází hovor, kdy operátorka identifikuje, že se jedná o náhlou zástavu oběhu. V tom případě ihned zahajuje telefonicky asistovanou a neodkladnou resuscitaci. Zároveň má v podkladech viditelnost všech nejbližších first responderů a jejich časový dosah. V tu chvíli si operátorka zhodnotí, zda by při aktivaci respondera došlo ke zkrácení toho dojezdového času a probíhá požadavek na aktivaci pro příslušníky IZS přes jejich operační střediska,“ upřesňuje lékař Jan Jakub Hájek.
V místech, jako jsou například sportovní haly, zimní a plavecké stadiony nebo vrcholy rozhleden, jsou umístěny automatizované externí defibrilátory (AED). Pro jeho použití nemusí být člověk proškolený. Pro správné provedení bezpečné defibrilace je přístroj vybaven hlasovou navigací. Každý AED je zabezpečený kódem. Laický záchrance se tak k defibrilátoru dostane přes linku 155. V Jihočeském kraji je celkově 96 stacionárních automatizovaných externích defibrilátorů. Posledním místem, kam byl dán je vrchol Kletě.
Foto Jana Kroneislová
