Kosti nalezené v budějckém klášteře nepatří prvnímu převorovi. Vědci ale našli další schránku

Dřevěnou schránku vyzvedli vědci v klášteře dominikánů na Piaristickém náměstí loni v červnu. Se schránkou byl v nice zazděn také seznam dělníků, kteří pracovali na opravě kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z 18. července 1893 a Vrchlického sbírka básní Z hlubin.

V dřevěné schránce nalezli vědci devět lidských kostí a 32 kostí zvířat. Dá se určite, že lidské kosti patří dospělému muži, ženě a dítěti nebo mladému člověku. „Nejde o ostatky jednoho jedince, ale minimálně tří. Některé kosti byly pokryté zbytky tkaniny," řekla Erika Průchová z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Díky tomu, že nejstarší lidská kost ve schránce je podle radiokabonové metody, která pomohla určit stáří kostí, ze 14. století, je jasné, že ostatky nepatří prvnímu převorovi budějckého kláštera. Ten totiž zemřel v roce 1281. „O jeho reálném životě nevíme téměř nic a nejsme ani schopni spolehlivě rozhodnout, jestli existoval, nebo neexistoval. Jeho osobnost je ale po staletí uctívána," uvedl Daniel Kovář ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích. 

Zvířecí kosti patřily podle Lenky Kovačikové z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity skotu, ovci nebo koze, huse nebo například krocanovi. „Zajímavý je hlavně nález krocana, protože to je na našem území nepůvodní druh. Na jihu Čech se v písemných pramenech objevuje v roce 1578 v Krumlově, kdy měl třetí sňatek Vilém z Rožmberka a na svatební hostině se servírovaly stovky krocanů," řekla Kovačiková. 

Při průzkumu byla nalezena další dutina

Při průzkumu v jižním zdivu kláštera byla nalezena další dutina, ve které je podle archeoložky Zuzany Thomové další dřevěná schránka s kostmi. „Jestli najdeme, nebo nenajdeme Librariovy ostatky, není rozhodující, ale stálo by to za to zkusit," řekl kardinál Dominik Duka, který průzkum inicioval. Stejná názor má i děkan katedrální kapituly Zdeněk Mareš, podle kterého by mělo biskupství v průzkumu pokračovat.