Kočka s usekanými packami, cirkusy nebo tzv. psí množírny. O tom všem se diskutovalo při zasedání Senátu ČR, který se přiklonil ke zpřísnění trestů za týrání zvířat.
Přestože na sklonku loňského roku odmítla zvýšení trestů Poslanecká sněmovna, Senát návrh na změnu zákona přijal. Do Sněmovny se tak vrátí novela, která by měla umožnit přísněji trestat osoby, jenž se dopustí týrání zvířat a například i majitele tzv. množíren.
Návrh předložilo celkem 77 poslanců. Novinkou by měla být například možnost uložení zákazu činnosti nebo propadnutí věci a možnost zákazu držení a chovu zvířat. „Cílem této novely bylo umožnit odpovídající postihy těch nejzávažnějších forem týrání zvířat a týrání velkého počtu zvířat, tedy tzv. množíren. Konkrétně jsme navrhovali zvýšit trestní sazby za zvlášť surové nebo trýznivé týrání zvířat, za týrání dlouhodobé, většího počtu zvířat a za tak závažné týrání, které zvířatům způsobí trvalé následky či dokonce smrt,“ sdělila poslankyně Markéta Pekarová Adamová.
Názory na přijetí novely se samozřejmě rozcházely. Jedním z hlavních odpůrců byl senátor Miroslav Antl, podle kterého není možné srovnávat lidský život se zvířecím. Sám staví lidský život výš. „Mám rád zvířata, ale výš stavím život lidský, já jsem v televizi řekl, že život dětí a těhotných žen, seniorů, život lidský, stavím výš,“ vyjádřil se Miroslav Antl. Ve svém projevu srovnával sazby za týrání zvířat a lidí. Podle něj by tak přicházelo v úvahu navýšení trestů týkajících se týrání zvířat v případě, že se zvýší i trestní sazby za týrání například dětí a těhotných žen, aby byl trestný zákoník celkově vyrovnaný.
Podle vyjádření senátorů mělo mnoho z nich vlastní zkušenosti s týranými nebo dokonce usmrcenými zvířaty. O zkušenost s péčí o dříve týraného psa se podělil Herbert Pavera, který řekl: „V současné době chováme psa, kterého někdo bohužel vyhodil, byl asi čtyřletý, byl zraněný, týraný pes, kterého máme u nás už šestým rokem, má poškození, musí brát tabletky na uklidnění, tak jako řada lidí, samozřejmě už nikdo z těch, co toho pejska týrali, nikdy nebude potrestán, ale žije hezkým, zajímavým životem, myslím si, že u nás doma.“ Není tak divu, že podobné zkušenosti podněcují v politicích schválení pozměňovacího návrhu.
Stejně tak ani podle Přemysla Rabase není možné srovnávat lidský život se zvířecím, přestože návrh podpořil. Sám zažil drastické zabití zvířete, když jako tehdejší ředitel Zooparku našel jednoho dne ve stáji kočku, která měla usekané všechny packy a vykrvácela.
Zároveň dnes politici upozornili na postup některých ochránců zvířat, který považují v určitých případech za drsný a nevhodný. Někteří senátoři, jako například Tomáš Jirsa se také obávají, že novela by mohla vést k zavalení soudů i absurdními stížnostmi na všechno možné. „Ta kampaň za schválení toho zákona je doprovázená těmi fotkami a videi z těch množíren a týráním zvířat. A to je samozřejmě strašlivé a musí se to trestat. Na druhou stranu já si umím představit, že v tom bezbřehém liberalismu prostě budou soudy zavaleny prostě stížnostmi na cirkusy, dostihy, myslivce, chovy zvířat, protože přece uhlí pod zem a zvířata patří do přírody,“ uvedl Tomáš Jirsa.
středa, 18. prosince 2019, 18:40
V Poslanecké sněmovně se dnes hlasovalo mimo jiné i o zvýšení trestů za pytláctví nebo týrání zvířat. Ani jeden návrh ale neprošel. A s negativním postojem se setkal i návrh na zavedení tzv. chovu zvířat v nevhodných podmínkách, který měl být...
Další diskutující přinesli jasný názor pro zvýšení sazeb, jako Alena Dernerová, podle které pokud někdo páchá zlo na zvířatech, nemá daleko páchat následovně zlo na lidech. Podobně se vyjádřil i Jan Sobotka, podle kterého se vztah člověka ke zvířeti promítne i na mezilidské vztahy.
Sobotka navíc osobně čelil laxnosti úřadů v případě týrání hospodářských zvířat. „Před 3 lety přišla stížnost na chovatele dobytka, který přes zimu nezajistil dobytku krmení a nedával mu ani potřebnou vodu. To stádo umíralo žízní a hladem, tak mi přišla Státní veterinární správa oznámit, že se mám připravit na to, že máme zajistit odebrání zbytku stáda. Máme zajistit krmivo. Přišla Policie ČR, že to bude šetřit, přišlo ministerstvo zemědělství, že bude odebírat dotaci,“ vysvětlil. I přes jasné týrání se ale během tří let nic nestalo.
Závěrem byl pozměňovací návrh poslanci přijat a ten se tak vrací do Sněmovny. Přijetí kvitují s nadšením ochránci zvířat včetně spolku Hlas zvířat, který se velkou mírou podílel na tvorbě novely zákoníku. „Dokázali jsme to. Senát právě přijal naší novelu trestního zákoníku, která zpřísňuje tresty za týrání zvířat a kriminalizuje množírny. Nyní nás čeká Poslanecká sněmovna, kde věříme, že poslanci podpoří jedinou možnou variantu, která může opravdu množírny (a i jiné formy týrání zvířat) nejenom odhalit, ale i spravedlivě potrestat,“ komentoval spolek na sociálních sítích.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
