Věž Jakobínka v Rožmberku nad Vltavou, kterou jihočeští památkáři experimentálně – unikátní metodou rekonstruovali, se od dubna otevře pro veřejnost. Její oprava vyšla na 15 milionů korun a trvala šest let. Věž byla restaurována středověkými stavebními technologiemi za použití funkční repliky středověkého jeřábu. Okolo věže bylo vystavěno speciální lešení z ručně opracovaného dřeva vytěženého v místním lese.
Práce na Jakobínce byly v Česku ojedinělým stavebním experimentem, který poslouží k uchování v paměti těchto stavebních řemesel a postupů. Byly velkou výzvou i pro odborníky, kteří se celé stavební akci věnovali. Slavnostní otevření se chystá ve čtvrtek 16. dubna. Vstupné na věž pak bude 150 korun.
„Byl to rozhodně velmi netradiční a mimořádně zajímavý, ale i náročný projekt. Jinak ale v rámci naší územní památkové správy, zasahující do tří regionů – jižní Čechy, Plzeňsko a Vysočina, realizujeme řadu stavebních, restaurátorských, výstavních nebo vědeckých projektů, které jsou také mimořádně finančně náročné a obsahově velmi zajímavé,“ uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec, který je zároveň i spoluautorem projektu
Autory lešení i jeřábu jsou projektant Vít Mlázovský a tesař Petr Růžička, který se nechal inspirovat kresbami a plány z takzvaného Codexu Atlanticus Leonarda da Vinciho.
„Těmito kresbami si Leonardo da Vinci připomínal stavební stroje, které používal Fillipo Bruneleschi v letech 1420–1434 při stavbě kopule chrámu Santa Maria del Fiore ve Florencii,“ popsal Petr Pavelec, který dodal, že Leonardo se s těmito stroji seznámil, když v roce 1472 na florentském chrámu pracoval jako učeň. Po roce 1500 už se podobné stavební stroje užívaly i ve střední Evropě a je pravděpodobné, že když v té době vznikala jehlancová helmice věže Jakobínka v Rožmberku, mohl se při tom obdobný typ otáčecího jeřábu používat. Velký kus práce odvedl stavební technik NPÚ David Říha.
O stáří věže Jakobínka se vedou mezi odborníky diskuse. Někteří se domnívají, že pochází z doby kolem roku 1300, jiní zastávají názor, že vznikla až na počátku 16. století. V každém případě jde o vynikající středověkou památku, která je neodmyslitelnou součástí malebného panoramatu města Rožmberk. Jméno věže Jakobínka je poprvé doloženo v inventáři hradu z roku 1723 a od té doby se její název objevuje v písemných pramenech již pravidelně. Když v polovině 19. století přestavovali Buquoyové rožmberský hrad v romantickém stylu, vnímali Jakobínku jako symbol starobylosti hradu. Buquoyové věž udržovali až do roku 1945, ve druhé polovině minulého století se však její stav zhoršoval až k havarijnímu stavu na počátku 21. století.
Podle Petra Pavelce bylo rekonstrukci možné provést rychleji, nebylo by to ale nijak výrazné. Projekt měl jednoznačně stanovené experimentální cíle, jejichž naplnění vyžadovalo čas a přísně sezónní postup prací. „Kromě toho měl projekt své didaktické cíle - jednalo se o projekt tzv. "živé historie", v jehož průběhu se s postupem prací a kulturně historickým kontextem seznámily stovky návštěvníků komentovaných prohlídek, další stovky dětí a studentů se účastnily speciálních edukačních programů, projekt byl součástí vědecké konference, na projektu participovali zahraniční řemeslníci, věž s lešením a jeřábem se stala součástí natáčení filmu o Jakubu Krčínovi z Jelčan a to vše vyžadovalo speciální organizaci a časový prostor, který by běžný stavební provoz nemohl poskytnout,“ uvedl Pavelec.
V současné době vzniká o projektu kniha, film a Národní památkový ústav se s projektem bude ucházet o cenu EUROPA NOSTRA za rekonstrukci památky. Tím projekt skončí a jihočeští památkáři o podobné akci v blízké době neuvažují. V jižních Čechách se nyní realizuje řada jiných, zajímavých projektů k dokončení – například kompletní rekonstrukce a revitalizace zámku Vimperk, kam se investuje zhruba 400 milionů korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.