Martin Novotný je Budějčák, který (jak sám říká) dřív kromě sledování seriálů nedělal „nic moc“. Vše se ale změnilo v roce 2015, kdy se zapojil do hnutí Zachraňme Malák. Pokračovalo to vznikem spolku Akční Budějčáci, se kterým se dodnes snaží zapojovat do veřejného dění. Co podle studenta žurnalistiky a environmentalistiky nejvíce trápí Budějce? Jak se snaží město, které považuje za svou základnu, měnit? A proč je podle něj věta „V Budějcích by chtěl žít každý“ jen cimrmanovskou frází? To se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Martine, jaký máš vztah k Českým Budějovicím?
Kupodivu velmi pevný až vlídný. Nevím přesně jak to popsat, ale beru to tu jako základnu. Vracím se sem nejen kvůli rodině, ale i kvůli jakési touze učinit Budějovice jedním z nejlepších měst, co se architektury a veřejných prostranství, a péče o ně, týče. Je to takový celoživotní cíl. Takže je to rozhodně dost silné pouto. Bez toho bych nemohl cokoli pro Budějovice dělat a byl bych asi většinu času v Brně.
Jsi členem spolku Akční Budějčáci. Jak tahle celá iniciativa vznikla?
Vznikli jsme před třemi lety. Tehdy jsme se inspirovali dnes již neaktivním spolkem Domovina za Živé město, který usiloval o Budějovice jako město pro cyklisty a jeho velkým úspěchem je vznik cyklo generelu okolo roku 2014. Bohužel s realizací opatření pro cyklisty už to bylo špatné. Nenašel se politik, který by do toho šel a prosadil to. To nás motivuje pokračovat v jejich práci a zapojovat se do veřejného dění.
Máš nějaké konkrétní příklady?
Podařilo se nám s městem umístit lavičky v parku Háječek, byli jsme jedni z iniciátorů procesu přeměny Parku Dukelská. Nyní umisťujeme kolostavy a chystáme projekt přeměny Krajinské ulice.
O tom všem se snažíme točit videa a předat lidem zprávu, že to mohou dělat také, a že zájem o město a jeho ulice je třeba. V budoucnu chceme vzdělávat veřejnost a úředníky z Budějovic o architektuře a veřejných prostranstvích, a jak by měla vypadat. Ale to je zatím jen v plánech.
Ty sis pronajal pár trávníků a chceš na nich vytvořit květnaté pásy. Jak ten nápad vznikl a proč?
Inspiroval jsem se v Brně, kde mají program adopce veřejné zeleně. V Budějovicích nic takového není, o to je proces výpůjčky (tedy zdarma) složitější. Všechno jsem si musel oběhat. Chci to do budoucna změnit až budu moct jít opět na radnici. Plánuji radnici přimět, aby to fungovalo jako v Brně, kdy si člověk stáhne formulář, vyplní ho, odešle a je to skoro hotové. Pak už to musí schválit jen vedení města.
Tím, že jsem se do toho pustil, se snažím inspirovat sousedy k aktivitě v ulicích a k zájmu o ně. Město bohužel ve čtvrtích dál od centra moc pozornosti ulicím nevěnuje, a tak to vidím jako dobrou alternativu v aktivitě místních. Krom trávníků se snažím v okolí i o kolostavy a postupně bych se chtěl pustit i do vyjednání posezení ve formě stoliček nebo laviček, to je ale zatím jen plán.
Co podle tebe město nejvíce trápí?
Nekompetentní politici. Každý nemusí rozumět všemu, ale když se podívám například kolik veřejných staveb nebo obnov parků vzešlo za posledních deset let z architektonických soutěží, je to zoufale málo. Určitě to nelze hodnotit jen podle tohoto ukazatele, ale celkově mi přijde že politici se málo obrací na odborníky. Nebo je asi vůbec neposlouchají.
Zároveň by měli být i víc ambiciózní. Například v otázce zklidnění dopravy ve městě neudělali v podstatě nic i přes to, že v řadě měst je vyzkoušeno, že i úplné omezení vjezdu automobilů do center měst pomůže jejich rozvoji. Není nic jednoduššího než si jít pro inspiraci právě do měst, kde už mají vyřešení podobného problému za sebou. Zeptat se a pokusit se o podobné řešení, které přizpůsobí místním podmínkám. Tento postup jde aplikovat na většinu městských problémů.
Vím o tobě, že dost často komunikuješ s lidmi na radnici. Myslím to tak, že nemáš problém s tím, napsat si o informace, které tě zajímají. Jak podle tebe město komunikuje?
Je to tak. Chci věci v ulicích měnit. Vidím rozbitou fontánu, tak si na magistrátu zjistím, kdo to má na starost a napíšu email nebo zavolám. Veřejný prostor by měl být udržovaný a funkční, a když není, tak se s tím snažím pohnout. Ochota úředníků je docela velká, ale někdy se dost vymlouvají, proč by se měli něčím zabývat. Jsou přesvědčení o tom, že to má být jinak. Tam se jen těžko dá něco dělat z pozice občana.
To je jedna rovina nicméně ta druhá je komunikace informací směrem od města k veřejnosti, a ta je zoufale nefunkční. Poslední rok se to trochu zlepšilo například s veřejným setkáním k revitalizaci parku Dukelská nebo k uzavírkám Mánesovy ulice a dalších. Nicméně podle mě by město mohlo naživo komunikovat lidem i opravy ulic a dalších různých míst ve městě a zahrnout je do jejich přeměny. Jedině tak vzniknou kvalitní prostranství a lidé budou spokojení, že se na ně opět nezapomnělo.
Aktuálně se v Budějcích řeší změna parku Dukelská a rekonstrukce Slavie. Zejména u té Dukelské byla do projektu zapojena poměrně dost i veřejnost. Je tohle podle tebe směr, jakým by se měly tyto projekty v Budějcích ubírat?
Díky za otázku. Je to jediná správná cesta. Architektonická soutěž a její obdoby je transparentní proces, do kterého bývá zapojena veřejnost, návrhy se vybírají na základě kvality odbornou porotou a ne podle ceny jako je to u klasického výběrového řízení. Soutěž je osvědčená cesta k dobrému výsledku, jen musí být dobře připravená. Jak bude například park Dukelská hotový, lidé uvidí, co se dá s prostorem parku udělat a myslím, že to budou chtít i jinde ve městě.
Uvedu příklad „opraveného parku“ u točny v Suchém Vrbném. Město vyasfaltovalo cesty a přibyly kovové lavičky. Takovéto úpravy dlouho v Budějovicích znamenaly, že byl park revitalizován. Myslím, že až bude hotový park Dukelská, bude vidět rozdíl mezi pouhými úpravami v Suchém Vrbném a skutečnou soutěží, která nabídne v případě parku Dukelská něco nového.
V loňském roce byla asi jednou z největších „stavebních akcí“ v Budějcích odříznutí části zábradlí na slepém rameni. Proč podle tebe zrovna toto vyvolalo takový rozruch?
Věnovat tomu takovou míru pozornosti bylo možná vlastně dobře. Někomu se to líbilo, někomu ne, ale myslím si, že je důležité vnímat souvislosti. V tomto případě se zdařilou studií Město a voda, která toto gesto může rozbíjet.
Všichni, kteří už někdy viděli nábřeží v Písku nebo náplavku v Praze museli určitě zůstat ledově klidní po celou dobu. My s mým kolegou z Akčních Budějčáků Radkem Matouškem také, dokonce jsme uspořádali akci Hromadné utonutí občanů Českých Budějovic pod uřízlým zábradlím, kterou myslím Drbna sdílela, takže jsme si to užili. Diskuse o změně jakéhokoliv prostranství ve městě budou vždy a je to dobře. Důležité je však dát na fakta a nenechat rozhodovat emoce.
Čtvrtek, 1. srpna 2019, 20:03
Málokteré rozhodnutí města vyvolalo takovou vlnu reakcí jako odstranění zábradlí na Sokoláku. Vtipné reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Ještě aby jo, jsme přeci Češi. První vlaštovkou byla událost na Facebooku s názvem Hromadné utonutí občanů...
Dovolím si na závěr možná trochu klišé otázku, ale myslím, že je tady na místě. Chtěl by podle tebe v Budějcích žít každý?
Já to beru spíš jako takovou frázi, kterou někdo zná z Cimrmanů. Reálně si ale myslím, že opravdu ne. Mladí lidé odcházejí do Prahy a dalších měst, nevrací se jich tolik, kolik by podle mě mohlo. Myslím, že se to dá ovlivnit právě kvalitní architekturou, kvalitou kultury, sociálních služeb a i třeba více nápomocnou městskou policií.
Ale to je práce na minimálně dalších třicet let, aby v Budějovicích chtěl žít opravdu každý. Jestli někdo říká, že Budějovice jsou krásné město, tak má zčásti pravdu. Ale když tu začnete žít a město zkoumat, zjistíte, že se nedrží žádné vize, jako například „jaké by mělo být za padesát let“. Až něco takového bude nejen existovat, ale bude se to i naplňovat, tehdy tu bude asi chtít žít každý.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
