Populace tetřívka obecného je na území Šumavy doslova na hranici přežití. V národním parku žije zhruba 50 kohoutků tetřívka a dalších 30 se vyskytuje ve vojenském prostoru Boletice. Vyplývá to z monitoringu, který byl zakončen v roce 2019. Tetřívek obecný v současné době, tedy v květnu, prožívá jednu z nejcitlivějších fází svého života – období toku.
„Jarní tok tetřívků, který probíhá od konce února někdy poloviny března až do konce května, je společně s přezimováním jednoznačně nejcitlivějším obdobím jeho života. Na to, aby se kohoutek dokázal spářit se slepičkou, má velmi málo času,“ sdělil zajímavosti o tetřívkovi obecném ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka.
„Tok tetřívků je sociálně komplexní záležitost, kterou lze snadno narušit. Tok začíná brzy ráno ještě před východem slunce. Někdy toká i na stromech – tomu se říká sluneční tok. Slepičky mají navíc velmi krátkou fertilní, tedy plodnou periodu, která trvá jen několik málo dní. Pokud v této periodě nedojde k oplození slepičky, tak ta pro daný rok z reprodukce vypadává,“ doplnil Vondrka.
Narušit tok tetřívků je přitom velmi snadné – pouhá přítomnost člověka na tokaništi může znamenat jeho přerušení. Podle dlouhodobých zkušeností jsou přitom těmi nejčastějšími rušiteli fotografové a nadšení pozorovatelé přírody.
„Kohoutci se před slepičkou předvádějí jak svými fyzickými přednostmi, tak i, s nadsázkou řečeno, tanečními kreacemi, při kterých vyskakují nad luční porosty a různě se natáčejí. Takové dvoření trvá až desítky minut, v rámci kterých fotografové získají vytoužené snímky. Při fotografování může být rušícím elementem třeba jen zvuk závěrky fotoaparátu nebo samotný pohyb člověka při fotografování. Často se také stává, že když má fotograf dost snímků, zvedne se ze svého úkrytu a odchází. Tím tetřívky vyplaší a oni odlétnou. Přitom ale tok tetřívka neskončil – nedošlo ke kopulační fázi. A jeden den páření je tak ztracen. Když se toto opakuje každý den, nemusí dojít k oplodnění samičky vůbec,“ vysvětlil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. „To je situace, kterou by určitě nechtěl nikdo z nás prožívat na vlastní kůži,“ doplnil.
V posledních letech to došlo tak daleko, že amatérští pozorovatelé a fotografové pořádají organizované výlety do lokalit, kde probíhá tetřívčí tok.
„Několik tokanišť je v území, kde neplatí žádné omezení vstupu. Například u obce Dobrá nebo v lokalitě Cazov. Právě tam protíná tokaniště cyklotrasa, po které se turisté i cyklisté mohou pohybovat v průběhu celého roku. Po zkušenostech z posledních let a také po té, co jsme získali data z posledního monitoringu tetřívka obecného, jsme požádali orgán ochrany přírody o dočasné omezení vstupu na tyto dvě lokality,“ dodal Jan Dvořák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.