Ordinace praktických lékařů se začínají vracet do běžného režimu. Některá opatření zůstávají

„Do obvyklého režimu najíždí ordinace přibližně od půlky května. Vyšetřujeme všechny pacienty, doháníme preventivní prohlídky a screeningy, a samozřejmě pravidelné prohlídky diabetiků a lidí s vysokým tlakem. Obnovili jsme také pracovně lékařské prohlídky a posudkovou činnost,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů lékař Petr Šonka.

Stále platí, že by se v ordinaci a v čekárně neměli potkat více jak tři pacienti najednou. „Proto nemůžou přijít a posadit se v čekárně, jak je napadne, ale musí se předem telefonicky objednat. Do čekárny je obvykle pouští sestra. Měli by dodržovat rozestupy, mít nasazené roušky a při vstupu do čekárny si dezinfikovat ruce. Ordinace praktiků plně fungují i v oblastech s lokálními ohnisky koronaviru, byť v přísnějším bezpečnostním režimu,“ dodává.

I přes tato omezení se podle dostupných čísel daří v tuto chvíli ošetřovat stejný počet pacientů jako před krizí. „Lidé podmínky akceptují a myslím, že nacpané čekárny nikomu nechybí. Proto budeme chtít tento systém udržet i do budoucna,“ tvrdí Šonka.

Praktici se podle něj připravují na návrat epidemie. S ministerstvem zdravotnictví spolupracují na manuálu, který by určoval správný postup pro chvíli, kdy se na podzim zvýší počet respiračních onemocnění.

„Jakmile začne chodit více lidí s chřipkami, potřebujeme vědět, jak postupovat a zda každého s příznaky respiračního infektu budeme testovat na koronavirus – tady čekáme od ministerstva jasné stanovisko. V tuto chvíli se musíme zásobit ochrannými pomůckami. Chybí nám například jednorázové ochranné obleky, které stále nejsou na trhu, a otázka jejich povinného používání v ordinacích praktických lékařů je otevřená. Musíme na to být připravení i co se týče provozu ordinací a nadále dodržovat přísnější hygienický a bezpečností režim,“ popisuje Petr Šonka.

Během pandemie musela řada ordinací přistoupit k distanční péči, většinou po telefonu. Praktici se shodují, že je vhodné telemedicíny využívat i do budoucna, ovšem za jasně daných podmínek. „Část naší práce se může odehrávat formou telemedicíny, proto jsem rád, že se nyní otevřela diskuse, jak postupovat a jak nastavit pravidla. Česká legislativa totiž telemedicínu neřeší. My nyní ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů připravujeme doporučený odborný postup, abychom těmto službám dali formu. Inspirací nám jsou zkušenosti z Německa, kde je telemedicína již uzákoněná,“ říká docent Svatopluk Býma, který je zároveň předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Například v Německu je jasně stanovené, co je telemedicína, co je běžná konzultace a co je neodborná rada od rádoby odborníka. „Služba je vždy založena na přímém kontaktu lékaře s pacientem, počítá s tím, že lékař je kvalifikovaný, pacienta zná a pacient zná lékaře. Podmínkou je i informovaný souhlas. Má určitou úroveň zabezpečení a dokumentuje se tak, aby se naprosto přesně vědělo, co lékař pacientovi řekl. Následně z toho je pak možné vyvodit i právní odpovědnost. Pokud pacientovi radí člověk, s nimž se nezná a který o něm nic neví, mohou být tyto rady za určitých okolností velmi nebezpečné,“ uzavírá Býma.