Právě dnes si celá republika připomíná jedno smutné výročí. Dnes je to 70 let od popravení Milady Horákové. Ženy, která se dokázala postavit komunistickému režimu, a zaplatila za to vlastním životem. Proč je důležité připomínat si její odkaz? A jaké měla tato neobyčejná žena vazby na jižní Čechy? O tom jsme si v krátkém rozhovoru povídali s jihočeským historikem Zdeňkem Bezecným a Janem Synkem, vedoucím Oddělení agendy zákona o třetím odboji na Ústavu pro studium totalitních režimů a autorem knihy Mám klid ve svém svědomí.
Odkaz Milady Horákové si tento týden připomínala celá republika. V Českých Budějovicích byl na fasádu Malého divadla vyvěšen poslední dopis Milady Horákové, ve stejné budově pak v pátek večer proběhla beseda s autorem knihy Mám klid ve svém svědomí Janem Synkem.
V čem podle něj spočívá odkaz Milady Horákové? „Spočívá především v tom, že je potřeba čelit zlu, a hájit pravdu a bít se za svobodu a demokracii. Měla by být připomínána jako aktivní žena s mnoha zájmy, která působila v mnoha oborech lidské činnosti,“ vysvětluje Synek.
Během besedy oba pánové upozorňovali na to, že Milada Horáková nebyla jen pasivní obětí vykonstruovaného politického procesu. „Ona byla hlavně aktivním odpůrcem komunistického režimu. Byla to statečná žena, která byla zavražděna komunisty, protože se jim postavila,“ říká Bezecný.
Jan Synek při psaní knihy, která se popisuje celé úsilí a působení Milady Horákové, studoval mimo jiné také její vyšetřovací spis. „Je v něm řada zajímavých dokumentů a pramenů. Jsou tam zmínky vyšetřovatelů, které ji charakterizují v průběhu vyšetřování. Je tam zmíněno, že většina jejích spoluobviněných, kteří stanuli před soudem, spolupracuje a vypovídá tak, jak je záměrem vyšetřovatelů a soudu. Ale že Milada Horáková bude vypovídat podle svého přesvědčení, svých slov a nebude hrát to divadlo, které se po ní chtělo,“ popisuje Synek.
Během besedy upozornil také na to, že Horáková byla jedinou zavražděnou ženou. „Cílem komunistického režimu bylo šokovat, chtěli asi s největší pravděpodobností popravit ženu, aby vzbudili děs, hrůzu a ukázali svou bezohlednost a nesmlouvavost vůči politickým oponentům. Roli ale hrálo určitě také to, že měla vazby na zahraničí, a také to, že měla silné morální přesvědčení, a odmítala během vyšetřování spolupracovat, jak už jsem říkal. Stavila se jako silný politický a ideový protivník,“ uvedl Jan Synek.
Vazba na Jihočeský kraj
Podle Synka není moc známé, že Milada Horáková měla velmi silné vazby na Jihočeský kraj. „Ona byla po válce zvolena jako poslanec tady za Jihočeský kraj, měla tady vazby v rámci Národně socialistické strany. Proto sem poměrně často jezdila, což dokládají i fotografie z návštěvy továrny na cukrovinky nebo návštěvy Českého Krumlova. Měla tady určité vazby, které později využívala v protikomunistické činnosti, snažila se díky nim získávat informace o tom, co se na jihu Čech děje a předávala sem informace ze zahraničí,“ vysvětluje.
Zdeněk Bezecný, který téměř dvouhodinovou besedu vedl, na závěr dodal, jak důležité je, připomínat si odkaz Milady Horákové. „Myslím, že nejsme uchránění před nebezpečím, že by totalita mohla znovu nastat. Musíme být obezřetní před lidmi, kteří nabízejí rychlá a jednoduchá řešení a jde jim o moc,“ vysvětluje jihočeský historik.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
