Nově vstoupilo v uplynulém roce do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) pouze 5 275 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli koronavirové pandemii klesly zhruba o polovinu oproti létům předchozím. Paradoxně ale v náborově silně podprůměrném roce darovalo svoje krvetvorné buňky vůbec nejvíce zaregistrovaných dobrovolníků, lékaři odebrali rekordních 62 štěpů.
„Díky předchozím náborově úspěšným létům loni darovalo kostní dřeň nejvíce lidí v historii registru. Zhruba polovina odebraných buněk pomáhala českým pacientům, polovina putovala do zahraničí. Třicet štěpů odeslaných do zahraničí svědčí bezesporu o kvalitě našeho registru, který se ale bohužel aktuálně potýká s nedostatkem nových dárců. Pokud by i v letošním roce nábory stagnovaly, pak by mohli v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět,“ říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Jak si loni vedl Český národní registr dárců dřeně konkrétně?Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 2 712, tedy o 149 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého, Jihomoravského, Ostravského a Plzeňského kaje. Průměrný věk byl pak 26 let.
Celkem se krvetvorné buňky odebraly 62 dárcům, z čehož 32 bylo pro naše pacienty, 30 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, Francii a Velké Británii, cestovaly ale také do Kanady či USA,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty se ze zahraničí importovalo 63 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.
Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2020 tak registr opustilo 878 osob.
V současnosti se každoročně pouze 15-20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku provádí s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty se musí krvetvorné buňky dovézt ze zahraničí. „I když je tento ukazatel u nás i tak mnohem příznivější než v řadě jiných vyspělých zemích (např. Rakousko 6 procent transplantací s národním dárcem, Francie či Nizozemsko 8 procent a Švýcarsko, Belgie či Dánsko pouze cca 3 procenta), je naším současným hlavním cílem tento podíl zvýšit. Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ doplňuje Jindra.
Pondělí, 21. prosince 2020, 20:04
U policie pracuje Vladimír Smolík už 12 let. Heslo „Pomáhat a chránit“ nemá jen v popisu práce, za vlastní si ho vzal i v osobním životě. Před dvěma lety se totiž rozhodl, že vstoupí do registru dárců kostní dřeně. A jeho rozhodnutí se ukázalo být...
Záměrem Českého národního registru dárců dřeně je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu či třetinu tak, aby se registr přiblížil státům jako je Španělsko s 24 procenty transplantací s národním dárcem, či USA (49) nebo dokonce Německo (74 ).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
