Podle vědců z Biologického centra Akademie věd ČR lze z šupin ryb zjistit nejen jejich stáří, ale mohou také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. K výzkumu hydrobiologové využili svou unikátní sbírku a pomocí analýzy 1200 vzorků popsali více než čtyřicetiletý vývoj vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku.
Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Mnoho výzkumných institucí proto spravuje rozsáhlé sbírky rybích šupin. Z nich navíc dokážou vědci díky moderním vědeckým metodám získat nové informace, například o podmínkách životního prostředí, čistotě vody, výživě, zdravotním stavu nebo genetické rozmanitosti minulých populací.
Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR podrobili sbírku archivovaných rybích šupin z římovské přehrady analýze stabilních izotopů uhlíku a dusíku. „Analyzovali jsme 1200 vzorků šupin, které pokrývaly celou historii vývoje této vodárenské nádrže od jejího napuštění v roce 1979 až do současnosti,“ říká hydrobiolog Mojmír Vašek s tím, že výsledky následně porovnávali s údaji z dlouhodobého monitoringu kvality vody v nádrži Římov.
Jedinečnost studie však nespočívala pouze v uceleném souboru šupin z jednoho místa za posledních čtyřicet let, ale také v tom, že poprvé v celosvětovém měřítku zachytila vznik vodní nádrže a její postupný vývoj. Množství minerálních živin a planktonních řas v nádrži Římov se v průběhu uplynulých čtyř desetiletí poměrně výrazně měnily a vědce zajímalo, zda se tyto dlouhodobé proměny vlastností vodního ekosystému projeví v izotopovém složení archivovaných rybích šupin.
Výsledky ukázaly, že izotopové složení šupin bylo skutečně ovlivněno podmínkami prostředí, ve kterém ryby žily. „Když se napustila přehradní nádrž, došlo v nově vytvořeném vodním ekosystému k výrazným změnám různých biochemických parametrů. Tyto změny postupně odezněly během pěti až deseti let,“ popisuje počátky nádrže, které se propsaly do rybích šupin, Vašek.
Na sklonku éry komunismu na konci osmdesátých let, kdy se v zemědělství používalo hodně hnojiv a neexistovaly čističky odpadních vod, byla nádrž zatížená vysokým přísunem živin, ve vodě bylo příliš mnoho řas a sinic, a to vše se odrazilo i v izotopovém složení šupin. Od začátku devadesátých let pak díky umírněnějšímu používání hnojiv a budování čističek začala živinová zátěž v nádrži klesat a tento trend byl patrný ještě na začátku nového tisíciletí. „To je jednoznačně pozitivní trend, ale během posledních deseti letech se bohužel zastavil,“ dodává hydrobiolog.
Výsledky výzkumu přináší důležité potvrzení o schopnosti rybích šupin vypovídat o stavu ekosystému. Tam, kde chybí přímá měření, může izotopový záznam uložený v rybích šupinách pomoci rekonstruovat minulé podmínky životního prostředí.
Foto Biologické centrum Akademie věd České republiky
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
