Přesně padesát let uplynulo dnes od otevření českobudějovického planetária. Hlavní součástí ve výbavě tehdejšího sálu byl opto-mechanický přístroj Zeiss ZKP-1 vyrobený v německé Jeně. Precizní projekční přístroj je dodnes plně funkční a jako technická památka nadále zdobí sál planetária.
Planetárium bylo otevřeno roku 1971, projekční přístroj byl však od firmy Zeiss zakoupen už v roce 1961. Do šedesátých let spadá též projekt celé nové přístavby se stupňovitým kinosálem, vstupní halou, zázemím pro návštěvníky a pracovnami v patře. Jeho autory jsou architekt Ludvík Sýkora a inženýr Milan Pázler.
„Stavba je inspirována západní brutalistní architekturou. Výraznou válcovou část stavby se sálem planetária zdobí velké astronomické sgrafito výtvarníka Jana Hally. Nová přístavba sice zakryla pohled na původní funkcionalistickou budovu, ovšem zůstává zajímavým a příjemným prvkem v relaxační zóně Háječek,“ uvedl v tiskové zprávě Jakub Šimánek.
Ve stejném roce, kdy se planetárium v Budějcích otevřelo, se událo několik dalších zásadních událostí. Na Měsíc se vydali američtí astronauti z Apolla 14 a Apolla 15, ve vůbec první orbitální stanici Saljut 1 kroužili po oběžné dráze kolem Země sovětští kosmonauti, narodil se Elon Musk a byla objevena první černá díra známá jako Cygnus X-1.
V roce 1971 jsme také v Československu mohli pozorovat jak úplné zatmění Měsíce, tak částečné zatmění Slunce. Zajímavostí je také to, že v tomto roce byl v Českých Budějovicích otevřen nejmodernější plavecký stadion v tehdejším Československu.
Spolu s výročím se Hvězdárna a planetárium znovu otvírají veřejnosti. Od pátku mohou lidé navštívit interiérovou část výstavy Zrakolamy. Výstava je nahlédnutím do světa neuvěřitelných optických iluzí a klamů a také toho, jak funguje a nefunguje lidský mozek. Při návštěvě výstavy je nutné dodržení všech nařízení vlády.
Foto Hvězdárna a Planetárium v Českých Budějovicích
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
