I v letošním roce obsadí jeden roh českobudějovického náměstí dřevěná maketa sovětského tanku T54 v reálné velikosti. Kolem něho vyrostou tři informační panely, které nabídnou kolemjdoucím několik příběhů spjatých s působením sovětských vojsk na našem území.
„Rozhodli jsme se spojit červnové 30. výročí odchodu posledního sovětského vojáka z Československa s 53. výročím srpnové invaze a propojit tyto události několika příběhy, které pokrývají časové rozmezí mezi koncem války a nástupem komunismu, až po odchod posledního sovětského vojáka z naší republiky. Výstava bude mít retro podobu plakátů, známých už z hojně diskutované pražské výstavy Nikogda ně zabuděm na místě bývalého Koněvova památníku,“ říká ředitel jihočeské pobočky Paměti národa Tomáš Trantina.
Maketa tanku a informační panely budou na místě od 19. do 31. srpna.
„Dnes si už málokdo umí představit, co znamenala přítomnost armády Varšavské smlouvy a masivní nasazení těžké techniky v československých ulicích, jak to bylo děsivé. Je třeba též připomenout, že semknutí občanů a jejich umírněný, ale zjevný odpor, zvrátil plánovaný sovětský příběh o bratrské pomoci. Málokdo řekl invazi jinak než okupace. Legendární je například zapalování letáků, které invazní vojska shazovaly na velká města helikoptérami a lidé je velmi rychle sbírali a zapalovali z nich ohníčky. Bohužel, co vojska Varšavské smlouvy nedokázala vojensky, tak zvládla s pomocí kolaborantů v dalších letech. Nevím, zda jsme si z toho vzali ponaučení, že je důležité mít ve vedení země lidi s charakterem, kteří nemyslí jen na svůj prospěch,“ dodává zástupce občanské iniciativy Společně udržme demokracii Tomáš Kuboušek.
Foto redakce
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Myslím, že se národ nepoučil. Premiér je udavač, který donášel STB, byl v KSČ a musel tedy vyjádřit souhlas s okupací a nyní vládne společně s komunisty. O jeho kriminálních aktivitách spojených s dotacemi nebo likvidaci konkurence prostřednictvím ministerstva financí ani nemluvím. Osobní prospěch má pro národ stále přednost. Vždyť mezi jeho voliče patří mnoho důchodců, kteří přímo okupaci zažili a nyní ho budou volit za optické zvyšování důchodů.
