DRBNA HISTORIČKA: Obchodní škola

V roce 1908 byla na rohu ulic Resslovy a Husovy (tehdy Beerovy a Říšské) postavena Česká obchodní škola. Stavbu iniciovala Obchodní a průmyslová komora. To byla česká instituce, která prosazoval české školy, průmysl, zemědělství, železnice apod. V budově také sídlila část české základní školy. Projekt školy v secesním provedení zpracoval Alois Čenský. Stavěla firma L. Novotný. Obraz Merkura, patrona obchodu a zisku, v mosaice do Husovky navrhl Viktor Förster.

Ve vestibulu byla umístěna pamětní deska s textem: „Zbudovala Obchodní a průmyslová komora v Českých Budějovicích na paměť 60 letého panování J. V. císaře Františka Josefa I. roku 1908.“ V roce 1908 to byla velká moderní školní budova, jenže po roce 1918 přibývali žáci a budova nestačila zájmu. Navíc v září 1918 byla v budově nově zřízena Obchodní akademie. V roce 1926 se akademie přestěhoval do bývalé německé měšťanské školy v Dukelské s novou budovou v Alešově ulici. Nová budova prestižní Obchodní akademie byla otevřena dne 14. listopadu 1926. Podle pamětníků, kdo měl „akádu“, uplatnil se všude. 

Od 31. ledna 1927 se do původně školní budovy v Resslově ulici nastěhovala Obchodní a průmyslová komora. Do té doby sídlila v Eggertově vile Na Sadech. Obchodní škola krátce sídlila ve školní budově dívčího reformně reálného gymnázia na Husovce blíže k Mariánskému náměstí.

V Resslově ulici sídlila Obchodní a průmyslová komora do konce roku 1948. K 1. lednu 1949 přešla působnost komor na okresní úřady práce (hovorově na pracák) a část agendy byla zrušena úplně. Zanikl současně Ústav pro zvelebování živností, který jako samostatná budova byl přistavěn a propojen na Husově třídě s komorou.

V roce 1932 byl k secesní budově komory přistavěn nový objekt pro Ústav pro zvelebování živností (dále krátce Ústav). Funkcionalistickou stavbu projektovali architekti Josef Kubín a Jindřich Lášek z Prahy. Může se připomenout, že v rámci výběrového řízení došlo na stavbu 12 návrhů, přičemž  I., II. a III. cenu získali Pražáci. Výrazně nová moderna Ústavu secesi vedle sebe snesla. Nijak celek neruší a málokdo si všimne, že secese komory je z roku 1908, funkcionalismus Ústavu 1932, jsou tam stromy, není to dobře vidět. Moderna plynule přechází do areálu Zátkovy vily.

Není přesně zjištěno, jestli obě budovy byly hned uvnitř propojeny, nebo až později. Komora a Ústav těsně spolupracovaly a měly jednotné vedení. Presidentem byl Antonín Toman, vicepresidentem Ferdinand Vydra. V roce 1934 oznamovala Komora: „Zde máme Ústav pro zvelebování živností, kde se pořádají různé výstavy, např. nábytku, Rádio výstavy firmy Albert Čížek, dále České zbrojovky – nové modely motocyklů a velocipedů. Následovat budou koberce a Jihočeský rádio klub.“

Od roku 1949 se to v bývalé komoře, což byl reprezentační areál, měnilo. Nejprve komplex obsadilo několik referátů nového Krajského národního výboru a od roku 1953 Krajský výbor KSČ, jemuž byl postupně areál malý, proto si postavil na Lidické v roce 1978 svůj vlastní výškový dům a do někdejší komory se nastěhovalo generální ředitelství oborového podniku Koh-i-noor Hardtmuth. Na chodníku se instaloval poutač v podobě tužek. Historicky shrnuto – pořád se tam něco dělo.