Východní část Budějc má obrovský potenciál, vznikne tam brána města, říká architekt Krupauer

Potenciál, o kterém jsme dosud nevěděli

Jaké bylo zadání teplárny a co od toho očekávala?
Teplárna se systémově zabývá snižováním emisí a plánuje opustit spalování uhlí. K ekologickému vytápění Českých Budějovic chce lépe využít majetky na východní straně města včetně záložního zdroje Vráto. Měli jsme se podívat na to, jaký rozvojový potenciál a případné problémy oblast skrývá, a následně přijít s východiskem. Součástí bylo i zmapování východu, kde se nachází síť velkých teplovodů. Zjistili jsme, že za tratí je vážně potenciál města, o kterém jsme dosud nevěděli.

Co jste tedy odhalili?
Mnoho obyvatel Budějovic pracuje v městském centru a využívá tam služby, hromadnou dopravu, lékaře a podobně. Večer ale odjíždíme domů, za hranice města. Vedení města tak hledalo prostor, kde se může rozvíjet a zvýšit daňový příjem. Teď jsme tedy zjistili, že Budějce mají ten prostor uvnitř, aniž by o tom věděly. Teplárna si díky svému přemýšlení a studii uvědomila, že v pozemcích leží velký tepelný trh. Nyní máme konkrétní materiály, které potřeby teplárny ještě převyšují.

Nová brána města

Jak bylo vypracování projektu náročné z hlediska času i samotné lokality?
Je to kus města. Tu vlastní studii pro teplárnu jsme dělali asi čtyři měsíce. Bylo to zajímavé v tom, že jsme komunikovali s místními obyvateli i klíčovými firmami. Chtěli jsme vědět, jak to vidí. Mnohem náročnější je ale druhá fáze. Budování bude trvat 20 nebo 30 let, musí být mnohovrstevnaté. V lokalitě jsou navíc velké investice města – dálnice a modernizace železnice. Navíc to přišlo z východní strany, odkud jsme na to nebyli zvyklí. Vždycky jsme cestovali na sever. Brána města teď vznikne na východní straně a budeme jí denně projíždět.

Podle vypracované studie přinese rozvoj území za tratí nové pracovní příležitosti. Jaké?
Tím, že sem přijdou noví lidé, sem přijdou i firmy, které přinesou mix měkkých pracovních příležitostí ve službách a terciárním sektoru. Budou to stejné příležitosti, jaké tu jsou dneska. Byl bych moc rád, kdyby přibylo i moderní vytváření hodnot na základě vědeckého IT pokroku. Určitě to nebudou zpátky fabriky.

Co musí taková studie zahrnovat, aby byla úspěšná?
Musí mít nápad. V takových věcech je založený hlavně na analýzách – čím lepší analýzy a pochopení trendů, tím lepší východiska. Tyto projekty musí být taky hojně diskutovány, abychom pochopili, co od toho kdo očekává. V té participační fázi se potřebujeme bavit jak s důležitými firmami, tak obyčejnými lidmi, kteří ví, jak se jim tam žije. Třetí fáze je technická, kdy zjišťujeme, co bude pro rozvoj provozně zapotřebí. Zároveň jsme dopočítali, kolik rozvoj může přinést městu na daních. Dostali jsme se na půl miliardy korun daňových příjmů ročně. Revitalizuje se proto, aby se lidem dobře žilo a zároveň se generoval přínos.

Je reálné financovat projekt takového rozměru městem, nebo hledáte podporu u soukromých investorů?
Naprostou většinu naší produkce financují soukromí investoři. Vždy to musí fungovat bez dotací. Samozřejmě tam jsou věci pro město neopomenutelné – páteřní infrastruktury a hlavní silnice. Ta vlastní výstavba, byty či administrativní budovy, by ale měla být financována z jiných než městských zdrojů.

Rekreační park, který se vyrovná Stromovce

Jaké konkrétní změny na pozemcích přispějí k zelenější budoucnosti?
Pro mě to základní „green“ je to, že 38 tisíc lidí nemusí zabírat pole kolem města a vytahávat tak infrastrukturu. Místo toho jim nabízíme bydlení na místě, kde už předtím něco bylo. Obnovíme tam znovu místní potoky a zelené pásy. Velkou výzvou jsou pro nás samozřejmě plány teplárny, která se vydává téměř bezemisní cestou. Na některých střechách může být fotovoltaika, jinde to bude zase o větru. Budějce teď mají opravdu velkou příležitost svůj brownfield transformovat a nakopnout.

Jak by město mělo se studií naložit teď? S čím by se mělo začít?
Studie má být zapracována do nového územního plánu města, což je pro nás klíčový materiál, abychom vůbec mohli začít. Vedle toho teplárna vyjednává s dalšími obcemi na odkališti, aby s nimi sladila své vize. Zjistili jsme, že vedle ZEVA jsou čtyři velké opuštěné rybníky a rádi bychom tam vybudovali rekreační park, který se vyrovná velikostí i významem Stromovce nebo Dlouhé louce. V přípravě je urbanisticko-architektonická soutěž na toto území včetně zapojení ZEVA. Zároveň se už objevují soukromí investoři, ale i podpora státu. Ten teď skutečně přemýšlí o vstupu do nádraží z východu. Kdyby se to povedlo, bylo by to úžasné.