pátek 22. října 2021 Sabina

Komunální odpad zlikviduje moderní spalovna ekologicky, teplo využije na vytápění

Zařízení na energetické využití komunálního odpadu by chtěla do konce roku 2028 vybudovat Teplárna České Budějovice jako součást schválené strategie pro zelené město. Inspirací a vzorem je pro vedení teplárenské společnosti spalovna ZEVO Plzeň, která vyrostla doslova na zelené louce u obce Chotíkov nedaleko od Plzně. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 2016. Aktuálně se jedná o nejmodernější zařízení pro ekologickou likvidaci odpadu v Evropě.

„V Česku je teď problém postavit cokoliv, natož pak zařízení pro ekologickou likvidaci odpadu. Plzni se to ale podařilo,“ uvedl Tomáš Drápela, bývalý generální ředitel společnosti Plzeňská teplárenská a současný předseda Teplárenského sdružení ČR. Společnost Plzeňská teplárenská začala s přípravou výstavby svého zařízení ZEVO v roce 2009, kdy se uskutečnilo referendum, při kterém dali občané Chotíkova výstavbě spalovny zelenou. V srpnu 2016 bylo ZEVO Chotíkov uvedeno do zkušebního provozu a v březnu 2019 přešla spalovna na běžný provoz. Městská teplárenská společnost vybudovala spalovnu bez použití dotací za 2,1 miliardy korun.

Ročně zlikviduje až 105 tisíc tun širokého spektra odpadu, kapacitu má 110 tisíc tun. Tepelnou energii, která vzniká při procesu spalování, Plzeňská teplárenská následně využívá k dodávce tepla po celém území města a také k výrobě elektrické energie. Ekologickým spalováním odpadu vzniká škvára, ze které se následně recykluje železný šrot. To, co zbyde, se pak používá jako podklad při stavbě silnic. Energetickým využitím odpadu ve spalovně se ročně v Plzni ušetří 70 tisíc tun uhlí, které by jinak při výrobě tepla spálila společnost Plzeňská teplárenská.  

Do ZEVO Chotíkov svážejí popelářské vozy odpad nejen z Plzně, ale i z dalších okresů z celého kraje, 105 tisíc tun odpadu tak nekončí na skládkách. Celý Plzeňský kraj vyprodukuje ročně asi 170 tisíc tun komunálního odpadu. Denně do spalovny přijede až 100 nákladních automobilů s odpadem. Město Plzeň si vytvořilo vlastní společnost na svoz odpadů s názvem se Čistá Plzeň. Díky ní se odpad z celého města dostane tam, kam patří. Jen z Plzně je to 40 tisíc tun odpadu ročně. Zbytek sváží z celého regionu další svozové firmy.

Co všechno dokáže spalovna?

„Jedná se o nejekologičtejší způsob nakládání s odpadem. Lidé třídí plasty, sklo i papír. Odevzdaných plastů se ale recykluje asi jen 20 procent. Úplně nejlepší je vzít ten směsný komunální odpad tak, jak je v té černé popelnici a vysypat ho rovnou do kotle. Cokoliv dalšího se dělá s tím odpadem, který je už primárně vytříděný od občanů, stojí další peníze. Většina vytříděného plastu obvykle stejně skončí buď na skládkách nebo ve spalovnách,“ říká Tomáš Drápela.

Podle jeho slov je neekologické skládkování samozřejmě absolutně nejlevnějším způsobem, jak nakládat s odpadem. „Naše spalovna stojí na místě největší skládky odpadů, která zde fungovala 25 let. Víme dobře, že provozovat skládku je neskutečný byznys, ke kterému potřebujete mít jen díru v zemi, vrátnou, jednu váhu, chasníka s komapktorem a kasírujeme neskutečné peníze. Skládek je v Česku asi 150. Jsme malá země a ty díry se brzy zaplní. Zdravý selský rozum velí ten komunální odpad využít. Rozhodli jsme se proto jít cestou energetického využití odpadů,“ vysvětluje Drápela.

V ČR jsou aktuálně jen čtyři spalovny. „Ještě by se dalo vybudovat dalších pět takových zařízení. Jedno z těch vytipovaných míst, kde to má smysl, jsou právě České Budějovice. V ČR se vyprodukuje asi 4,5 milionu tun odpadu ročně. Ty čtyři stávající spalovny spálí necelých 10 procent tohoto objemu. V Rakousku a v SRN se pálí polovina objemu,“ zdůraznil Drápela.

Spalovna je klasické energetické zařízení jako každé jiné, má kotel a turbínu. „Celých 80 procent té velké stavby tvoří v podstatě chemická továrna na čištění spalin, energetická část je 20 procent objektu. Plzeň plní ty nepřísnější dané limity. Lidé v okolí za těch pět let fungování vlastně ani nezaznamenali, že zde ročně pálíme 105 tisíc tun odpadu. Nikomu to nevadí, nikdo si na nic nestěžuje, nikomu tady nic nesmrdí. Ta zařízení jsou moderní, problém emisí je vyřešen drahou a dokonalou technologií. Problém byl na začátku přesvědčit veřejnost, že to neškodí,“ doplnil Tomáš Drápela. Přímo na střeše spalovny je umístěno několik včelích úlů a včelám se tam velmi dobře daří. 

A jak to vlastně v zařízení ZEVO Chotíkov funguje? Vozy s odpadem najíždějí k obrovskému betonovému bunkru o objemu 4 300 metrů krychlových. Dovnitř se pak vysype odpad. Vana bunkru je vodotěsná. Během provozu kotle se odsává vzduch z prostoru bunkru primárním ventilátorem kotle a tím se udržuje v bunkru mírný podtlak. Ten zabraňuje šíření zápachu do okolí. Nad bunkrem pak pojíždí dva mostové jeřáby. Jejich úkolem je zavážení odpadu do násypky kotle a drtiče. Spálením odpadu vniká horká škvára, která se ochlazuje ve vodní lázni.

ZEVO chce budovat Teplárna České Budějovice

„Proces přípravy výstavby našeho zařízení ZEVO běží. Po zkušenosti s výstavbou v Plzni jsme vytipovali lokalitu v areálu, který je v majetku Teplárny České Budějovice. V současné době tam provozujeme uhelnou výtopnu Vrátno a po roce 2024, kdy tento provoz doslouží, bychom v rámci brownfieldu vybudovali zařízení na energetické využití odpadu. To by mělo mít kapacitu 160 tisíc tun odpadu ročně,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice. 

Schválená strategie pro zelené město by měla postupně vytěsňovat fosilní paliva z palivového mixu budějovické teplárenské společnosti. „Zhruba třetinu z těch celkem 230 tisíc tun spalovaného uhlí bychom vytěsnili napojením naší horkovodní soustavy na elektrárnu Temelín. Další třetinu nahradíme biomasou ve formě dřevní štěpky a tu zbylou třetinu následně zařízením na energetické využití komunálního odpadu. Ta kapacita nám pomůže se vypořádat s fosilními palivy ještě před evropskými termíny kolem roku 2028/2029,“ vysvětlil Král.

„Komunikace s městem a strategie byla jednomyslně schválená v městské radě. Co se týká místních obyvatel, tak ti samozřejmě mají legitimní dotazy a obavy. Slyšeli i mnoho nepravd, proto jsme i se zástupci veřejnosti vypravili do Plzně na návštěvu zařízení ZEVO, které patří mezi nejmodernější v Evropě. Lidé tak uvidí, že u nás i na dalších místech v Evropě fungují stovky takových zařízení, která rozhodně nejsou pro okolí přítěží. Naopak odpady zakopané pod zem, by zatěžovaly prostředí daleko hůř. Vidí, že ty technologie spalování a čistění spalin jsou takřka dokonalé a není se čeho bát. Technologie jsou tak robustní a už jen letmým pohledem vidíte, že ty emise jsou daleko nižší než při spalování fosilních paliv,“ dodává šéf budějovické teplárny.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Richard Beneš

Štítky Teplárna, spalovna, ZEVO, Plzeň, České Budějovice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.