V 85 letech chodí po Šumavě, kde objevuje poničené křížky, které následně opravuje. Stanislav Schneedorf už s pomocí svých přátel zrekonstruoval přes 60 božích muk. Některá tato místa připomínají různé události, jiná jsou vzpomínkou na zaniklé vesnice. O své práci Schneedorf vypráví v seriálu (Ne)Obyčejní.
Všechno to začalo v roce 1989 mezi Filipovou Hutí a Kvildou. „Za čtyři hodiny jsme tam našli 540 hříbků. Mám to i na fotce, abyste si nemyslel, že kecám. Vedle toho místa stál kříž, to jsem považoval za znamení. Koupil jsem barvy a o pár dní později jsem kámen natřel bílou a kříž černou barvou. Od té doby tam najdu hříbky vždy, když tam jedu,“ vzpomíná Stanislav Schneedorf.
V opravách chtěl pokračovat, ale kvůli podnikání neměl moc času, a tak se do práce naplno pustil v roce 2015. Poslední roky proto chodí po Šumavě, kde nachází poničená boží muka, která následně opravuje. Nejraději to má v okolí Bučiny u hranic s Německem. Když najde poničený kámen, musí ho opravit, vykopat základy a umístit ho do země. Kříže u drobných staveb většinou chybí, ale díky kontaktům je Schneedorf snadno shání. Se vším mu pomáhají přátelé.
„Poslední kříže jsem dělal na Knížecích pláních. Když jsem se tam později vrátil, zjistil jsem, že je jeden ulomený. Mohou za to krávy, které se tam pasou. Musíme to opravit a požádal jsem správu parku, aby majitele stáda vyzvala, ať tam udělá ohrádku,“ vypráví Schneedorf.
Stanislav Schneedorf se po letech vyfotil u vůbec prvního opraveného místa, které se nachází mezi Filipovo Hutí a Kvildou. Nejnáročnější byla podle něj oprava božích muk v Jodlových Chalupách, což je bývalá vesnice u vojenského prostoru Boletice. „Musel jsem tam šestnáckrát, protože to celé bylo v hrozném stavu. Tahle boží muka mimochodem požehnal farář,“ vzpomíná Schneedorf. Letos v říjnu požehnal farář dalšímu křížku, který se nachází u obce Kvilda. Jeho část měl ve své kanceláři místní starosta, který se před nedávnem dozvěděl o práci Stanislava Schneedorfa.
Ten vypráví i o úrazech, které se mu při práci stávají. „Občas někam spadnu, ale nikdy to není nic vážného. Jen jednou jsem při opravě spadl z žebříku, který jsem si špatně zabezpečil. Sletěl jsem dolů a zlomil si jedno žebro,“ popisuje muž, který žije ve Volarech na Prachaticku.
Ten se při práci dozvěděl řadu zajímavostí. Ve svých vzpomínkách se vrací například k historii zaniklé osady Chaloupky.
„Stálo tam 14 domů, ale dnes už tam nic není. Když jsem tam přišel, připadalo mi zvláštní, že jsem našel boží muka uprostřed místnosti torza jednoho z domů. Pak jsem se seznámil s Johanem Bayerem, který tam žil a v roce 2013 zemřel. Od něj jsem se dozvěděl, že tam ten křížek umístil jako památku v roce 1992,“ líčí.
Úplnou náhodou pak našel boží muka u Nového Údolí na břehu Studené Vltavy, která tvoří hranici mezi Českem a Německem. Tam si před lety postavil křížek hospodář Laitgeb, který měl v těchto místech mlýn. Kámen tam Schneedorf našel úplnou náhodou.
Boží muka nedaleko Nového Údolí u hranic Česka a Německa. V práci chce pokračovat i nadále. Křtěný sice je, ale náboženství jeho motivací není. Radost mu dělá samotná práce. „Křtěný jsem, ale do kostela nechodím a modlit se neumím. Cítím ale úctu k historii a lidem, kteří v těch místech žili. Podmínky tam tehdy neměli růžové,“ upozorňuje Jihočech.
Foto archiv Stanislava Schneedorfa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
