pátek 12. srpna 2022 Klára

Zoologové nonstop sledují vlky na Šumavě, jejich počet odhadují až na 30 jedinců

Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních parcích za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Podle odhadů čítají až 30 jedinců.

Výskyt vlka na Šumavě zaznamenali odborníci v roce 2015, kdy na základě analýzy DNA z trusu doložili jeho původ z Itálie. O rok později se k němu přidala vlčice z pomezí severovýchodního Německa a západního Polska. V roce 2017 vyvedl tento pár vlčata. Jednalo se po 150 letech o první doložené narození vlčat v Bavorsku a na Šumavě.

„První vlčici se nám podařilo odchytit na podzim roku 2020. Jednalo se o mladé zvíře, které se narodilo v první vzniklé smečce. Její telemetrický obojek nám v pravidelných intervalech posílal aktuální pozici až do července loňského roku. Díky tomu máme dobrou představu o velikosti území v centrální části NP Šumava, které je v současnosti obýváno touto smečkou,“ vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Díky tomu mají nyní odborníci lepší představu o tom, kde mají tito vlci centrum teritoria a kolik času v něm stráví. Díky trasování lokací v terénu se rovněž daří odhalit velké množství ulovené kořisti, což jsou rovněž cenné údaje.

„V říjnu a v listopadu 2021 se nám podařilo odchytit další dvě samice. Jedna z nich patřila do jednoho z teritorií, které vzniklo na přelomu let 2019/20 na území národních parků Šumava a Bavorský les. Podle aktuálních informací z obojku se tato mladá vlčice ze svého původního rodného teritoria začala přesouvat hlouběji do Německa, do oblasti Frauenau. Od prosince se podle GPS dat pohybuje výhradně v NP Bavorský les, který skoro celý prošla a kde pravděpodobně hledá samce pro založení své vlastní smečky,“ upřesňuje Vorel.

Ženu odvezli z úřadu rovnou na záchytku. Nadýchala 4,8 promile

Novou alkoholovou rekordmankou v jihočeské metropoli se ve středu dopoledne stala zhruba pětačtyřicetiletá žena, kterou objevily úřednice Odboru sociálních věcí budějckého magistrátu ve značně podroušeném stavu na lavičce před kanceláří na...

Data jsou pro výzkumníky velmi cenná a pomáhají jim lépe porozumět chování a pohybu vlků v naší krajině. „Můžeme díky nim například zjistit, nakolik se vlci přibližují k lidským obydlím a stádům hospodářských zvířat, zda překonávají jejich zabezpečení – to jsou pro nás i chovatele klíčové informace. Vycházíme z nich také při přípravě Programu péče o vlka. Tento dokument popisuje, jak omezit konflikty, které návrat této šelmy do naší krajiny přináší,” popisuje přínos projektu Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Rozvoj vlčí populace na Šumavě je rychlý

„Už v roce 2017 nám bylo jasné, že mláďata prvního šumavského páru budou hledat nová teritoria a určitě budou obsazovat volné prostory nejen na Šumavě a v Bavorském lese. Odhadujeme, že by v oblasti národních parků a jejich blízkosti mohlo nyní žít mezi dvaceti až třiceti vlky,“ říká zoolog Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.

Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Místní obyvatelé, ale i pracovníci Správy NP Šumava přímo pozorují vlky nebo nacházejí jejich stopy relativně často a vlci se objevují i v obydlených oblastech. Přitom se vůbec nemusí jednat o nějaké nestandardní chování vlků, jak se někteří lidé domnívají.

Lidé si mnohdy spletou psa s vlkem

K roku 2021 se díky snímkům z fotopastí podařilo potvrdit rozmnožení smečky v Srní a nové smečky Borová Lada. Díky hlasové nahrávce mají vědci povědomí o mláďatech v Železné Rudě. Čtvrtá smečka se vytvořila na Novopecku a okolí Svatého Tomáše.

„Častější pozorování vlků může být způsobené tím, že se smečka etabluje v novém prostředí. Zjednodušeně řečeno: nejprve novou smečku vidíte, ale po nějaké době zvířata jakoby „zmizí.“ To souvisí s tím, že si vlci zjistí fungování lidí v krajině a přizpůsobí se. Mimo vlčích smeček putují přírodou také jednotliví vlci, kteří neznají krajinu a tak je možné je zahlédnout. Občas mohou působit až dezorientovaně. S podobným jevem jsme se už setkali u první vlčí smečky na Šumavě,“ vysvětluje zoolog.

Také je možné, že někteří pozorovatelé mohou zaměnit psa s vlkem. Své zkušenosti s tím mají i zaměstnanci Správy NP Šumava.

„Ve třech případech jsme vystopovali zvířata do jejich boudy. Nejzajímavější byl čtvrtý případ nedaleko Strážného, kdy na lesní cestu před kolegyni vyšel vlk. Po chvilce pozorování se vydal přímo k ní a teprve v nepříjemně krátké vzdálenosti se otočil zpět do lesa. Přes poměrně stresovou situaci kolegyně zvíře z větší vzdálenosti vyfotografovala. Až po zvětšení fotografie si všimla psího obojku. Zvíře bylo posléze identifikováno jako saarloosův vlčák pocházející z chovu za hranicemi v Německu,“ říká Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava. Saarloosův vlčák je podobný československému vlčáku a byl vyšlechtěný v Holandsku

Hodnocení článku je 84 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto NP Bavorský les | Zdroj NP Šumava

Štítky vlk, Šumava, výzkum, sledování, obojky, ekologie, příroda

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.