Osmdesát let od transportu AKB. U sedmiramenného svícnu si lidé připomněli oběti holocaustu

Čtvrtek, 28. dubna 2022, 20:42

Emil Flusser, Rudolf Ferda nebo Karel Fleischmann. To jsou jen tři z celkem 910 lidí, kteří byli v dubnu 1942 odvlečeni transportem AKB do Terezína. Jejich památku dnes lidé uctili u sedmiramenného svícnu, na místě bývalé synagogy, položením oblázku za každé jedno jméno.

Premium

K sedmiramennému svícnu, v ulici F.A Gerstnera, který stojí na místě bývalé synagogy, dorazily desítky lidí. Všichni přišli uctít památku 910 židovských obyvatel Českých Budějovic a okolí, kteří byli v dubnu 1942 odvlečeni transportem AKB do Terezína. „Z těchto 910 lidí jich přežilo nacistické koncentrační tábory jen 30,“ popsal na úvod ředitel pobočky Paměti národa pro Jihočeský kraj Tomáš Trantina.

Za každého odvlečeného obyvatele pokládali lidé k plastice svícnu oblázky. Podle Trantiny jde o židovskou tradici. „Oblázky se kladou na náhrobky místo věnců a květin,“ vysvětlil.

MUDr. Karel Fleischmann byl uznávaným českobudějovickým lékařem – dermatologem a venerologoem. Především ale také výtvarníkem – kreslířem, grafikem, spisovatelem. Ve 30. letech aktivně pomáhal politickým a židovským emigrantům z Říše. I když byl kvůli vrozené vadě páteře nevoják, při čs. mobilizaci v září 1938 se dobrovolně přihlásil do armády jako vojenský lékař. Odmítl možnost emigrovat do Palestiny. Dne 18. dubna 1942 byl deportován do Terezína, kde se stal zástupcem vedoucího zdravotníka a dostal na starost domovy pro přestárlé. Z doby jeho působení v Terezíně se zachovaly deníky a sbírky básní a množství kreseb. Dne 23. října 1944 byl spolu se svou ženou a sestrou odvezen v jednom z posledních transportů do Osvětimi. Podle poválečného svědectví budějovického spisovatele židovského původu Norberta Frýda Fleischmann neprošel kvůli vadě zas prvotní selekcí a byl pravděpodobně zavražděn v plynové komoře již v den příjezdu do vyhlasovacího tábora.
Zdroj: Paměť národa

Ještě před čtením jmen vystoupil předseda pražské židovské obce František Bányai. „Dlouho jsme si mysleli, že připomínáním holocaustu nějakým způsobem i bráníme, aby v lidských myslích napadlo konat něco podobného. Nicméně dnes máme zase v Evropě kousek od nás válku. Opět vidíme utečence, vidíme a slyšíme o vraždách a věcech, které by do 21. století neměly patřit,“ zaznělo během jeho řeči, na kterou navázal vrchní pražský rabín Pavel Petera společnou modlitbu.

„Hlavním smyslem akce je připomenout osudy našich spoluobčanů, kteří byli z ideologických důvodů označeni nacisty za méněcennou rasu a deportováni ze svých domovů nejprve do Terezína a většina z nich dále do vyhlazovacích táborů. Tato historie by neměla zůstat jen pietní vzpomínkou, ale je nutné ji připomínat,“ řekl novinářům náměstek primátora Juraj Thoma (HOPB), který na akci také vystoupil.

První zmínka o židovských obyvatelích Českých Budějovic pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský povolil usazení dvou Židů ve městě. V letech 1505 a 1506 nastaly pogromy a Židé byli z města na více než 300 let vypovězeni. Bez omezení se tu mohli usazovat až po roce 1848. Nejvíce občanů židovského vyznání ve městě žilo v roce 1930, a to 1138.