V poslední době roste počet nalezených želv nádherných poblíž rybníků. Problém s výskytem tohoto nepůvodního živočicha trvá už několik let. V Evropě je tato želva považována za invazní druh, který dokáže zničit celé populace malých ryb a obojživelníků. V přírodě dokážou tyto želví nájezdnice přežít dlouhé roky a v zajetí se dožívají i více než 40 let. Právě nezodpovědní chovatelé jsou příčinou celého problému a nechtěného plaza prostě vypustí do rybníka.
Želva nádherná je sladkovodní plaz původem z Jižní Ameriky. V Evropě se považuje za invazní druh a představuje pro tuzemský vodní ekosystém významné ohrožení. Mohou nejen přenášet nemoci, ale také decimují populace malých ryb či obojživelníků. Nepohrdnou však ani vejci nebo mláďaty vodních ptáků. V zimním období želva hibernuje, a to buď na souši nebo vodě i pod ledem.
Díky letním teplotám jsou želvy momentálně mnohem aktivnější a častěji na ně narazíme. Želva nádherná patří mezi nejčastěji chovaný sladkovodní druh želv. Do tuzemských zverimexů se dostala už v 70. letech a masivní zájem o ně vrcholil v devadesátkách. Poptávka byla obrovská. Malé želvičky o velikosti dvacetikoruny dostávaly děti jako například odměnu za vysvědčení. Rodiče si však tehdy neuvědomovali, jakou péči tento tvor bude vyžadovat.
Brzy byla na obtíž jejich velikost, dospělý jedinec totiž může měřit až 30 centimetrů. Želva nádherná se živí hlavně masitou potravou, příliš nevoní a častěji se jí musí měnit voda. Taktéž se jedná o dlouhověké zvíře, které se může dožívat i přes 40 let. Všechny tyto okolnosti tak vedly mnohé lidi k jednomu řešení – vypustit zvíře do přírody.
„To je to nejhorší, co vůbec mohli udělat. Dnes jsou želvy nádherné úplně všude. Ročně je těch nalezených želv například v Plzni kolem dvacítky, což je jen zlomek. Chytit je není snadné. Tato želva dokáže i v malé vodní ploše zlikvidovat místní populaci obojživelníků. V naší přírodě přežívají několik let, možná i desítky let. Tento problém tu evidujeme už dlouhé roky,“ říká šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.
Jedinou trochu utěšující zprávou je, že se v našich klimatických podmínkách nedokáže rozmnožovat. Naše léto je pro ni moc krátké. Není ale vyloučené, že se v následujících letech přizpůsobí, což by znamenalo pro tuzemský ekosystém obrovský problém. Nemá totiž žádného přirozeného nepřítele.
Naším původním druhem je želva bahenní, která dnes patří mezi nejohroženější živočichy, Foto: Zoo Plzeň„Vše je o zodpovědnosti. Když si pořídím zvíře, a ještě takto dlouhověké, tak bych měl počítat s tím, že se o něj budu muset starat. Když se k nám nějaká želva dostala, tak jsme se ji snažili najít umístění u chovatele, u kterého víme, že jí poskytne kvalitní podmínky a že se o ni postará. Zatím se nám je vždy podařilo umístit, ale těch chovatelů tu není mnoho. Pokud by želvu někdo venku chytil, tak ať ji hlavně opět nepouští,“ apeluje Makoň.
Mezi zvířata uvedená na seznamu invazních druhů patří: karas stříbřitý, mýval severní, norek americký, ondatra pižmová, psík mývalovitý, rak pruhovaný, rak signální, střevlička východní a již zmíněná želva nádherná. Pomoci s mapováním invazních druhů rostlin a živočichů může pomoci i veřejnost přes aplikaci BioLog.
Od začátku roku platí v Česku nová pravidla pro invazní nepůvodní rostliny a živočichy z unijního seznamu. Lidé tyto druhy nesmí vypouštět, vysazovat, dovážet, převážet, uvádět na trh, ale i chovat nebo pěstovat na území EU. Pokud však lidé svá zvířata do konce roku 2022 zaregistrují a zajistí proti úniku, mohou si je podle ministerstva životního prostředí (MŽP) ponechat na dožití. Za porušení podmínek chovu bude hrozit až pokuta ve výši 100 000 korun.
Kontroly by měla v budoucnu provádět České inspekce životního prostředí. Podle ministerstva se ale nebudou zaměřovat na přihlášené chovy, ale na jen na případné porušení nařízení.
„Klíčové je, aby majitelé živočichy z unijního seznamu nerozmnožovali, aktivně bránili jejich únikům a v žádném případě je nevypouštěli do přírody,“ vysvětluje Tomáš Görner z AOPK. Dále uvedl, že z uniklých jedinců invazních druhů mohou poměrně rychle vzniknout životaschopné populace, které ohrožují naše původní druhy. „Například u raka mramorovaného stačí jediná samice k tomu, aby vznikla rozsáhlá populace raků, a ta přenosem račího moru decimovala naše raky říční a kamenáče," zdůrazňuje Görner.
Ve formuláři majitelé vyplní své kontaktní údaje a informace o chovaném zvířeti - například počet jedinců, jejich stáří, ale i vybudovaná opatření proti jejich úniku. Chovatelé také potvrdí potřebná prohlášení o splnění podmínek péče o daný druh. „Vyplněné informace se propíší do osvědčení s unikátním evidenčním číslem. Registrace, repektive toto osvědčení bude dokladem o tom, že jde o jedince držené v souladu s evropským nařízením o invazních druzích 'na dožití', a neuplatní se u nich příslušné zákazy," uvádí AOPK. Databáze živočichů v registru je neveřejná.
Počátkem roku 2023 se pro invazní druhy z unijního seznamu zápis do registru uzavře. „V případě, že uvedené jedince invazních nepůvodních druhů nebudou majitelé schopni nebo chtít nadále držet, mohou je odevzdávat do k tomu určených zařízení," uvedla agentura. Tento postoj ministerstva však provozovatele záchranných stanic nenechává v klidu.
„Tento postoj ministerstva mě opravdu dráždí. Neumím si představit, že mi sem najednou lidé přinesou desítky želv nádherných, tři mývaly a stát to jako bude platit?“ podivuje se Makoň. Přehled míst, kde by mohli lidé odevzdat tyto živočichy, by mělo ministerstvo zveřejnit během letošního roku na svém webu.
Foto MP Plzeň + DESOP / Karel Makoň
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
