Co se děje, když do řeky, rybníka nebo jiné vodní plochy uniknou například ropné látky? A jak probíhá vytažení potopeného vozidla? Nejen to dnes cvičilo Povodí Vltavy spolu s jihočeskými hasiči v Českém Vrbném. Během několika ukázek mohli lidé vidět přesně nacvičené postupy havarijního cvičení.
Havarijní cvičení, které organizovalo Povodí Vltavy spolu se specializovanými firmami a jihočeskými hasiči, se pořádá vždy jednou za dva roky. Místo konání je vždy jiné, letos padl los na Vltavu v Českém Vrbném. „Havárie všeho druhu na řekách a vodních nádržích byly, jsou a bohužel v budoucnu i budou. Proto je jednou z důležitých činností Povodí Vltavy úzká spolupráce se všemi kompetentními organizacemi při lokalizování a odstraňování havárií, ke kterým dojde na povrchových vodách," vysvětlil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Letos byla na programu ukázka stavby norné stěny kolem plavidla, vytažení vozidla potopeného na dně přístavu nebo zásah při úniku pohonných hmot z plavidla, který probíhal v plavební komoře. Právě místo je podle velitele JPO Dekonta Michala Píny zásadní. „Plavební komora je jasně ohraničená stavebními konstrukcemi, kontaminace se tedy může šířit dál jen jednou cestou, kterou je třeba nějak uzavřít,“ popsal. V tomto případě zasahující hasiči „uzavřeli“ plavební komoru pomocí norné stěny, díky čemuž zabránili šíření látky dál do řeky. „Ve chvíli, kdy je tok uzavřen ze všech stran, tak není v uvozovkách kam spěchat. Samozřejmě dochází k rozkladu ropných látek, které obvykle plavou na hladině, ale postupem času degradujou a mohou se dostat i jako rozpuštěné uhlovodíky do vody, což není žádoucí. Je na místě co nejrychleji reagovat a kontaminaci z vody odstranit, to nejzásadnější mají ale hasiči zajištěno," vysvětlil Pína.
Následně se pomocí absorbčních hadů celá zasažená vodní plocha stáhne na jedno místo, odkud se může látka odsát automobilovou cisternou. I poté ale na místě zůstane zbytková kontaminace, kterou hasiči odstraní pomocí sypkých sorbentů a sít. „Je vždy rozdíl, v jakém místě se to stane. Může to být rybník, kde nejsou betonové konstrukce, ale zarostlé břehy nebo to může být širší tok, který neteče nebo naopak malý tok prudšího rázu, vždy je to trochu jiné a vždy se ten zásah musí přizpůsobit aktuální situaci. Poměrně běžně se toto děje například v přístavištích, kde parkují lodě,“ uzavřel Pína.
Že nejsou tyto zásahy nijak ojedinélé, potvrdil také mluvčí Povodí Vltavy Roldán. „Téměř každý rok dojde k menšímu úniku ropné látky do vody. V případě, že jde o menší havárii, dokáže se to vyřešit pomocí norné stěny, pokud jde o větší událost, ke které došlo například před dvěma lety, kdy do Úhlavy unikla látka na moření dřeva z jedné dřevozpracující firmy a došlo k velké kontaminaci, jde o složitější zásah, kde se sehranost týmu ukázala jako zásadní," uzavřel Roldán.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.