Šumavský hraniční přechod Modrý sloup zůstane nadále nepřístupný, rozhodlo ministerstvo

Zájem národního parku o zpřístupnění lokality je dlouhodobý, podložený memorandy a podporovaný českým i německým regionem. Navrhovaná kompenzační opatření zahrnovala například zvětšení klidového území o přibližně 3381 hektarů či vymezení území, ve kterém se vytvoří vhodný biotop pro rozšíření tetřeva hlušce. Ministerstvo však s návrhem nesouhlasilo.

„Odvolací orgán se právě s touto konstrukcí Správy, že je možné průchod Luzenským údolím mezi Březníkem a Modrým sloupem v časově omezeném rozsahu kompenzovat formou rozšířeného klidového území v místech, kde se již tetřev vyskytuje, neztotožňuje. Má za to, že v takovém případě nejde o kompenzaci, ale činnost, kterou je Správa povinna zajišťovat ze zákona," vysvětlil náměstek ředitele NP Šumava Martin Pazourek.

„Byl jsem přesvědčen, že podmínky, za jakých jsem navrhl zpřístupnit toto území veřejnosti, a které ještě zpřísnil schvalující orgán, jsou z hlediska ochrany populace druhu dostatečné. Z rozhodnutí odvolacího orgánu ale vyplývá, že by kompenzační opatření mělo mít zcela jinou podobu. Z podstaty ekologie tetřeva hlušce, jeho nároků na prostředí a dynamiku vývoje a z výhrad odvolacího orgánu ke konstrukci možných kompenzačních opatření usuzuji, že taková opatření nelze vytvořit na území Národního parku Šumava a jen velmi stěží na území CHKO Šumava. Proto rozhodnutí odvolacího orgánu akceptuji,“ doplnil ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Podle mluvčího národního parku Jana Dvořáka bude mít toto rozhodnutí velký vliv pro další zvažované zpřístupňování centrální Šumavy. „Je evidentní, že Správa NP Šumava totiž nedisponuje dostatečně efektivními nástroji, respektive lokalitami, kterými by dokázala kompenzovat rušení tetřeví populace v případě vyznačování nových turistických tras na území národního parku a chráněné krajinné oblasti,“ uvedl Dvořák.

Tetřev je podle něj konzervativní druh, který obývá zejména členité a převážně smrkové porosty. Žije v extrémních podmínkách a tak jej ohrožuje rušení, zejména v zimě, kdy žije jen z konzumace smrkového jehličí, ale i v době hnízdění, kdy hrozí zastydnutí snůšky nebo prochladnutí kuřat. „Jeho ochrana v zásadě spočívá v minimalizaci lidských činností v prostředí, ve kterém žije. Na Šumavě jsou jeho hnízdní biotopy poměrně jasně definovány a v zásadě je nelze nijak rozšiřovat. V současné době lze dokonce potvrdit, že tyto biotopy jsou tetřevy už obsazeny a tak klíčovým cílem ochrany je udržení tetřevů v tomto prostředí a umožnění zvýšení jejich početnosti,“ dodal Dvořák.