Čeští vědci zatím nechtějí vypouštět do šumavské přírody další rysy. Neuvážený zásah by podle nich mohl narušit křehkou rovnováhu v populaci ohroženého zvířete. Rysové od svého vypuštění v Česku v druhé polovině 20. století sice ztratili zhruba čtvrtinu ze své genetické různorodosti, v poslední době se ale tento pokles zastavil.
Rysové byli v minulosti v Česku zcela vyhubeni. Jejich návratu pak významně pomohlo vypuštění v 70. a 80. letech na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Okraj druhé - původní karpatské - populace v současnosti zasahuje na území CHKO Beskydy na východě republiky. Získat informace o stavu obou populací této vzácné a skrytě žijící šelmy je pro vědce a ochranáře obtížné.
„Česko-bavorsko-rakouská populace byla stejně jako mnohé další reintrodukované populace v západní a střední Evropě založena z poměrně malého počtu vypuštěných rysů a je od ostatních populací izolovaná, což potvrdil náš výzkum," uvedla vedoucí genetického monitoringu rysa z AV ČR Jarmila Krojerová. Podle ní to může vést k vyššímu riziku páření mezi blízce příbuznými jedinci, a tedy k projevům škodlivých mutací. Hrozí omezení adaptivního potenciálu populace. Rysové se nebudou umět přizpůsobit změnám prostředí nebo mohou mít sníženou schopnost odolat novým nemocem.
Zásadní je pro vědce sledování genetické variability, která vypovídá o tom, zda je rysí populace aktuálně ohrožena a je potřeba do ní uměle zasahovat. „Ačkoliv naše výsledky potvrdily nízkou genetickou diverzitu populace, překvapivým zjištěním bylo, že ke ztrátě asi 25 procent genetické diverzity došlo v průběhu prvních 15 let po jejím založení a v posledních 20 letech se již populačně-genetické parametry moc nemění," uvedla Krojerová.
V západní a střední Evropě sílí snahy posilovat populace vypouštěním nových rysů odchycených v jiných oblastech nebo pocházejících z chovů v zoologických zahradách. Podle vědců ale zatím genetická data neukazují, že by byl takový zásah na Šumavě nutný a populaci by mohl spíše uškodit.
Na české straně hranice bylo v minulosti vypuštěno 17 rysů, na bavorské straně jich bylo méně než deset. Vědci míní, že populace je v lepším stavu než některé jiné, které rovněž vznikly vypouštěním zvířat, například dinárská ve Slovinsku a Chorvatsku. „Zde nízký celkový počet šesti navíc vzájemně příbuzných zakladatelů a legální lov po počátečním růstu populace pravděpodobně způsobil pokles genetické diverzity a velikosti populace pod kritickou hranici. Dostal tak tuto populaci do spirály, která může vést až k jejímu vymření," uvedli vědci. Proto jsou nyní ve Slovinsku a Chorvatsku vypouštění rysové odchycení na Slovensku a v Rumunsku.
V česko-bavorsko-rakouské populaci žije podle posledního sčítání zhruba 120 zvířat. Ohrožuje je pytláctví i stále častější srážky s auty. „Pro udržení dlouhodobé životaschopnosti populace v takto geograficky limitovaném prostředí, je třeba zlepšit průchodnost krajiny a pomoci tak přirozenému propojení s okolními populacemi, aby došlo k přirozenému genovému toku, a tím ke zvýšení genetické diverzity. Tak by se populace mohla stát zcela soběstačnou a dobře fungující," dodala Josefa Volfová z Hnutí DUHA Šelmy.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Je to plachá a samotářsky žijící šelma. Loví menší kopytníky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem a má také výtečný sluch. Je chráněným druhem a patří mezi silně ohrožená zvířata.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
