Patnáct procent vesnických hospod za poslední čtyři roky skončilo, další lapají po dechu

Podle průzkumu více než 17 procent restauratérů zvažuje, že činnost pověsí na hřebík a hospodu raději zavřou. Nejčerněji se na celou situaci dívají právě hospodští z vesnic. „Zatímco ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích je to mnohem problematičtější. Uzavření hospody většinou znamená její definitivní konec,“ uvádí agrární analytik a ekonom pivovaru Petr Havel.

Po dvou covidových letech loni do jejich podnikání výrazně zasáhl růst cen všech vstupů. Hospodští tak musí velmi citlivě zvažovat jaké budou koncové ceny, přičemž právě na vesnicích jsou na to štamgasti nejnáchylnější. „Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ podotýká obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Celkem se podle dat plzeňského pivovaru za poslední čtyři roky počet vesnických hospod snížil o 15 procent. To je o polovinu více, než kolik ubylo provozoven ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Kromě úbytků poštu podniků svědčí o zhoršující se situaci i další data.

„Například v roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za 14 dní 67 procent lidí, loni už to bylo jen 62 procent. A snižuje se také jejich frekvence, návštěvy hospod nejvíce ze všech omezili právě lidé v obcích do 5 000 obyvatel,“ doplnil mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.