Letošní červen byl podle evropské agentury nejteplejší v historii měření

K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody, uvedl Copernicus.

I když není jisté, co přinese zbytek léta, od dubna padá po celém světě jeden teplotní rekord za druhým, od Číny přes Španělsko až po Atlantský oceán. Léto roku 2023 se tak kvůli bezprecedentním teplotám v moři i na souši postupně rýsuje jako jedno z nejneobvyklejších v historii lidstva, poznamenala k tomu agentura AFP.

Údaje evropské agentury, datované od roku 1950, patří vedle dat amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) k nejspolehlivějším a nejpoužívanějším na světě. Předchozí historické maximum bylo zaznamenáno v červnu 2019, celosvětová průměrná teplota tehdy byla o 0,37 stupně Celsia nad průměrem za předchozí tři desetiletí.

Teplotní rekordy padly například v severozápadní Evropě, zatímco v některých částech Kanady, Spojených států, Mexika, Asie a východní Austrálie "bylo výrazně tepleji než obvykle", konstatoval Copernicus. Naopak chladněji než obvykle bylo v západní Austrálii, na západě Spojených států a v západním Rusku.

„Rekordní červen 2023 je z velké části způsoben velmi vysokými teplotami na hladině oceánů, které tvoří 70 procent zemského povrchu," uvedl Julien Nicolas z unijní agentury.

Teploty v Tichém oceánu dosáhly rekordních hodnot již v květnu pod vlivem nástupu klimatického jevu El Ni?o. V červnu zase severní Atlantik zažil mořské vlny veder, "které překvapily mnoho lidí skutečně bezprecedentní úrovní", dodal Nicolas. K vysokým teplotám mořské hladiny přispívá také oteplování způsobené lidskou činností, především stále rostoucí emise skleníkových plynů.

Podle Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) bude El Niňo pokračovat po celý rok s "přinejmenším mírnou" intenzitou.

Poslední tři dny byly nejteplejší v zaznamenané historii, tvrdí vědci

Pondělí, úterý i středa byly celosvětově nejteplejšími dny v zaznamenané historii. V pondělí bylo poprvé v průměru přes 17 stupňů Celsia, přičemž tato hranice byla znovu překonána i v dalších dvou dnech. Uvedla to dnes agentura AP s odkazem na neoficiální data vědců z Mainské univerzity v USA.

Průměrná globální teplota v úterý i ve středu činila 17,18 stupně Celsia, uvedli vědci z Mainské univerzity s odkazem na svůj nástroj Climate Reanalyzer, který využívá satelitní data a počítačové simulace. V pondělí bylo v průměru 17,01 stupně, vyplynulo z analýzy Národních center pro environmentální předpovědi (NCEP). Předchozí celosvětový teplotní rekord 16,92 stupně Celsia pochází podle NCEP ze srpna 2016.

Vědci již několik měsíců varují, že rok 2023 by mohla provázet rekordní vedra v důsledku změny klimatu způsobené lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Vedru také napomáhá přirozený meteorologický jev známý jako El Niňo , který se vyznačuje oteplováním oceánů.

„Takový rekord je dalším důkazem pro nyní masivně podporovanou tezi, že globální oteplování nás posouvá do teplejší budoucnosti," řekl klimatolog Chris Field ze Stanfordovy univerzity, který se na výpočtech nepodílel.

Denní údaje jsou neoficiální, ale představují užitečný přehled toho, co se děje v oteplujícím se světě, uvedl klimatolog Sean Birkle z Mainské univerzity. Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) sdělil, že tato data zahrne do svých výpočtů.

Přestože použitý soubor dat sahá pouze do roku 1979, Sarah Kapnicková z NOAA uvedla, že vzhledem k dalším údajům je pravděpodobné, že svět skutečně zažil nejteplejší den za "několik set let".

Teplotní rekordy tento týden registroval Québec či Peru. V Pekingu bylo minulý týden zaznamenáno devět dní v řadě, kdy teplota přesáhla 35 stupňů Celsia. Americká města od Medfordu v Oregonu až po Tampu na Floridě se pohybují na historických maximech, uvedl Zack Taylor, meteorolog z Národní meteorologické služby (NWS).