Miník, psí celebrita, o které je v poslední době slyšet

Policejní psovod Petr Pořádek ze Skupiny základních kynologických činností České Budějovice se kynologii věnuje už od dětství. Do ulic hledat pohřešované osoby a chránit pořádek vyráží spolu se služebním psem Miníkem už třetí rok.

O Miníkovi a jeho vyřešených případech slyšíme v poslední době velmi často. Co ale podle Vás stojí za zmínku a v médiích to dosud nezaznělo? Je ještě vůbec taková otázka ohledně Vašeho čtyřnohého parťáka nebo celkově Vaší práce, která by měla být zodpovězena a ještě nepadla? A dokážete říct, čím je vlastně Miník tak výjimečný? Na co je převážně vycvičený?
Ano, v médiích určitě nezaznělo, jak by se měli lidé, kteří volají policii s žádostí o pomoc s následným nasazením služebního psa, chovat na místě samotném. Ať už se jedná o nasazení služebního psa na pátrání po lidech pohřešovaných, či o pátrání po pachatelích, kteří spáchali majetkovou nebo násilnou trestnou činnost a z místa utekli nebo odešli neznámo kam, je potřeba co nejméně „znehodnotit“ takový prostor nebo místo, kam „hledaná osoba“ odešla nebo mohla odejít. Často se nám stává, že jsme přizváni k případům, kde je policejní pes volán až jako poslední naděje, od které se očekávají zázraky. Proto, pokud se čtenáři do takové situace dostanou, je vždy dobré zapamatovat si poslední místo či prostor, kudy hledaná osoba odcházela nebo kde se naposledy pohybovala a toto místo až do příjezdu policistů zajistit a lidově řečeno nepošlapat. V takovém případě má pak služební pes velký předpoklad pro úspěšný výsledek. O kladném výsledku práce služebního psa samozřejmě rozhodují i naši kolegové z různých útvarů, kteří se dostavují na místo událostí jako první a vyhodnotí vhodnost události pro nasazení služebního psa, neboť v celé řadě případů se může jednat o hru s časem.

Miníkovu výjimečnost vidím zejména v jeho špičkové povaze, kdy na straně jedné na něm mohou děti při našich prezentacích pro veřejnost tzv. dříví štípat a v jiný moment, pokud to situace vyžaduje, nekompromisně zadrží nebezpečného pachatele. Miník je tzv. „všestranný“ služební pes, mnou prioritně používaný na vyhledávání osob a předmětů nesoucích lidský pach. Největší radost mám pochopitelně ze služebních zákroků, kdy se nám podařilo nalézt pohřešované lidi nebo vypátrat a zadržet pachatele trestné činnosti.

Kolik je Miníkovi let, jak dlouho slouží a jak se dostal k Vám? Jak dlouho trvá dobře vycvičit služebního psa a jak takový výcvik probíhá?
Miník oslavil před pár dny páté narozeniny. Přivezl jsem si jej ve věku osmi týdnů od civilního chovatele na základě toho, že jsem znal předem pracovní i zdravotní kvality jeho rodičů. Poté jsme spolu trénovali od základní socializace a poznávání prostředí až po veškeré prvky pachových a obranných prací, které musí každý služební všestranný pes zvládat. Ve dvou letech složil Miník atest pro práci u policie a od té doby je již třetím rokem mým pravidelným parťákem ve službě. Vycvičit všestranného služebního psa bez pomocníků je prakticky nemožné. Bez figurantů na obranné práce a kladačů stop jsem se neobešel. S přípravou Miníka mi zpočátku pomáhali i kamarádi, rovněž pak instruktoři našich výcvikových středisek a kolegové ze skupiny. V tomto směru pracuji v dobrém kolektivu podobně smýšlejících lidí, kteří mi vždy podali pomocnou ruku. Pochopitelně příprava služebního psa vyžaduje ve výcvikové fázi rozsáhlou časovou dotaci, kterou opravdu nepokryje pracovní doba, proto bez nadšení psovodů pro tuto práci lze jen těžko čekat kladné výsledky.

Jaké všechny činnosti může policejní služební pes vykonávat? Existují nějaké užší specializace?
Policejní psi se v základu dělí na psy všestranné, kteří jsou určeni na pátrání po osobách a předmětech nesoucích lidský pach, poté na psy se specializací na metodu pachové identifikace a pak jsou to specialisté na vyhledávání, např. drog, zbraní, výbušnin, lidských ostatků a urychlovačů hoření. Při službě je přípustná i alternativa, kdy jeden pes může po získání atestu vykonávat tzv. duální činnost. Znamená to, že je na příklad psem všestranným a k tomu může mít specializaci na vyhledávání třeba drog nebo zbraní. Ve všech případech se pro vyhledávání hledaných látek využívá špičkového čichu psa. Zde musím zmínit nekonečně se opakující nesmyslný evergreen, že při výcviku dáváme psům drogy do jídla a pamlsků. To opravdu neděláme a celý výcvik je stejně tak jako u všech specializací založen na kladném odměňování psa pamlsky či oblíbenou hračkou, nejčastěji míčkem, kdy pes celý výcvik považuje z větší části za hru.

Jaká plemena k Vaší práci používáte a jak funguje výběr psů k policii?
K naší práci používáme především německé a belgické ovčáky a jejich křížence, méně často již rotvajlery a knírače. Na speciální pachové práce se v posledních letech osvědčila některá lovecká plemena, stejně tak jako např. borderkolie.

Máme policejní chovatelskou stanici v Prackovicích nad Labem, odkud si policista může převzít štěně ve věku osmi týdnů. Přestože policejní stanice odchová poměrně velké množství štěňat, každoroční poptávku na nové policejní parťáky nepokryje. Proto máme i možnost pořídit si psa od civilního chovatele. Takového psa pak následně v určitém věku smluvně převedeme do majetku policie, nebo jej policista policii smluvně zapůjčí a pes mu je poté přidělen do samotného výkonu služby. Pro službu potřebujeme zvířata zdravá po fyzické i psychické stránce a to se bohužel ne vždy podaří. Policista pak musí štěněti hledat nový domov, nebo si jej ponechat jako rodinného mazlíčka a s novým štěnětem musí znovu absolvovat toto náročné kolečko s očekáváním úspěchu na přijetí k policii. V tomto směru jsem měl s Miníkem štěstí. Miník mi po absolvování náročného výcviku plně vrátil mé očekávání, které jsem do něho vkládal již ve štěněcím věku a tím jsem získal do služby psa, na kterého se mohu plně spolehnout i v krizové situaci.

A jaká je historie Vaše, jakožto psovoda i policisty? Jak jste se ke kynologii dostal? Byl to odjakživa Váš sen?
Než jsem začal pracovat na kynologické skupině v Českých Budějovicích, tak jsem jako policista začínal na Oddělení hlídkové služby v Českých Budějovicích a následně na obvodním oddělení Čtyři Dvory. Celý můj život mě doprovází pes, neboť jsme vždy měli doma lovecké psy, jejichž výcviku a chovu se věnuji ve volném čase až do současnosti. Když jsem dostal nabídku pracovat u policie na skupině kynologie, pouze jsem spojil práci se svým celoživotním koníčkem. Změnil jsem vlastně jen plemeno a částečně styl výcviku.

Služba u policie je rodinná tradice, můj taťka je také celý život policistou u PČR. Policie ale rozhodně odjakživa můj sen nebyla, v dětství mě lákaly aktivity spojené s přírodou a ty přetrvávají dodnes. Spíše jsem pak po škole hledal jistotu silného zaměstnavatele, který by mimo jiné nabízel i dostatek volného času pro mé mimopracovní aktivity. To policie, z mého pohledu, díky systému služeb v plném rozsahu splnila a plní stále.

Účastníte se spolu s Miníkem také nějakých závodů či mistrovství?
Ano, s Miníkem se účastním závodů zaměřených na služební kynologii. Jednou jsme se účastnili i Mistrovství republiky a Krajských přeborů ve služební kynologii, kde jsme dosáhli průměrných výsledků. Každý takový závod je z mého pohledu skvělou přípravou psa pro reálné použití ve službě.

Jaký je vlastně život služebního psa po službě? Kde bydlí a kde spí? Kolik let může aktivně sloužit a jaký je pak jeho „důchod“? A máte v plánu, že si časem pořídíte Miníkova nástupce?
Řekl bych, že alespoň život mých služebních psů je parádní. Bydlí se mnou doma v rodinném domě, kde spí ve vlastní boudě v kotci a k dispozici je velká zahrada. Společně s Miníkem mám doma ještě vysloužilce Etta, který je Miníkovým předchůdcem a sloužil se mnou ještě letos, do svých deseti let. Po vyřazení ze stavu aktivních služebních psů jsem si jej ponechal na důchod, který stráví u mě. Myslím si, že věk deseti let je pro psa v přímém výkonu služby pomyslný strop po etické stránce. Doba aktivní služby u každého psa je však individuální, kdy každé dva roky musí projít obnovou pracovního atestu ve výcvikovém středisku služebních psů PČR a rovněž zdravotní prohlídkou interního veterinárního lékaře. Pokud si psovod nemůže ponechat z nejrůznějších důvodů vysloužilého psa doma, policie mu najde jiný vhodný domov v civilním prostředí a v současné době se toto daří. Bezdůvodné utrácení zdravých zvířat se u PČR opravdu neděje.

Otázku na štěňátko musím nechat prozatím otevřenou, neboť momentálně připravuji do služby tříměsíční štěně německého ovčáka, se kterým dělám tzv. předpřípravu pro méně zkušeného kolegu a snažím se o to, abych mu jej předal zpět s co největším množstvím dovedností, aby nám do českobudějovických ulic přibyla další čtyřnohá posila.

V Miníkových potomcích by se každopádně jednou mohla jihočeská policie také dočkat dalších skvělých ochránců zákona. Tento psí hrdina je vedle toho, že dokáže ve službě pěkně ostře zasáhnout, ještě mimo službu pořádný sympaťák.

__________________________________________________________________________________

Pokud se chcete stát policistou nebo policistkou v Jihočeském kraji, vypište základní informace o sobě v kontaktním formuláři a poté se Vám ozve policejní personalista. Nebo pro více informací navštivte náborové stránky. Náborový příspěvek činí 75 000 Kč.