V českobudějovické nemocnici činila práce přesčas 37 hodin měsíčně na lékaře

„Právě rozdělení práce přesčas mezi více sloužících lékařů a možnost poskytnout náhradní volno považujeme za robustní nástroje ke snížení průměrného množství práce přesčas lékařů, o které se dlouhodobě a systematicky snažíme. Je také fér říci, že se změnil i charakter ústavních pohotovostních služeb, ve kterých lékaři stále častěji musejí řešit neakutní stavy, které dříve zcela standardně řešili praktičtí lékaři v běžné pracovní době," uvedl ředitel českobudějovické nemocnice Michal Šnorek.

Režim ústavních pohotovostních služeb v nemocnici je podle něj jednotný. Liší se však s ohledem na specifika daného oddělení. „Na některém oddělení tedy slouží jeden lékař, jinde to mohou být tři lékaři. Na některých odděleních je přítomen druhý či další lékař jen na část ústavní pohotovostní služby. Využíváme i institut takzvaných příslužeb, během nichž lékař v souladu se zákoníkem práce není přítomen na pracovišti, ale do nemocnice přijíždí pouze v případě neodkladného vysoce specializovaného výkonu či operace," uvedl ředitel.

„Samozřejmě, že to není úplně ideální, ale přístup vedení nemocnice oceňujeme. Myslím si, že se zde dlouhodobě neustále pracuje na tom, aby podmínky byly příznivější a práce přesčas se snižovala," řekl předseda odborové organizace českobudějovické nemocnice Jan Šusta. Dodal, že největší nápor na zdravotníky je v akutních oborech jako například traumatologie nebo ARO. „Zakládáme si na kvalitním sociálním dialogu a vedení nemocnice je v pravidelném kontaktu se zástupci odborových organizací zde působících," uvedl Šnorek.

Dodal, že v českobudějovické nemocnici neslouží přesčas všichni lékaři. Je to podle něj dáno z objektivních i subjektivních důvodů. „Pokud bychom sumu práce přesčas zprůměrovali na všechny naše lékaře, dostali bychom se k hypotetické průměrné měsíční práci přesčas ve výši 28 hodin za rok 2022," řekl ředitel českobudějovické nemocnice.