DRBNA HISTORIČKA: Na náměstí měla tramvaj jezdit po všech čtyřech stranách

Dvě tramvajové linky ve městě neměly na konečných klasické otáčky či smyčky jako v Praze třeba na Kačerově linka č. 14, kde vždy byly připraveny další tramvaje, u nástupiště trafika, kiosek a čerstvé ranní křupavé rohlíky. Naše linky P a L měly na konečných jen dvě koleje a zarážku. Nebylo místo – před nádražím, na Linecké a na snímku na Pražské naproti dělostřeleckým kasárnám u železniční zastávky.

Snímek z 20. let 20. století zachytil Pražskou od hostince U Zastávky směrem do města, když zrovna tramvaj s vlečným vozem přijela. Čekají dvě auta, jedno z Budvaru. Hostinec se v tom čase jmenoval U Kocmoudů, dnes U Macelisů. Zcela vpravo je vidět zarážka. List Budivoj popisoval jak jednou řidič tramvaje nebrzdil, zapomněl, tramvaj zarážku vyvrátila a ještě u závor porazila telegrafní sloup.

Dál od plzeňské zastávky jezdil před 1. světovou válkou hřbitovní trolejbus. Radnice v roce 1905 připravovala tramvajovou linku až ke hřbitovu. Na náměstí měla tramvaj jezdit po všech čtyřech stranách a na severní straně u Plachého uličky počítala s nástupištěm pro tramvaje s konečnou u městského hřbitova, ale ministerstvo dopravy nepovolilo křížení kolejí tramvaje a železnic pražské a protivínské (plzeňské). Možná jedno křížení by povolilo, technicky to proveditelné bylo. Radnice ještě navrhovala odstranit kopec, na kterém byla zastávka pražské dráhy a postavit viadukt.

Může se připomenout, že radnice dělala, co mohla. Jenže tramvaje měla provozovat společnost z Vídně a o investicích rozhodovalo ministerstvo. Trochu do toho nešikovně zasáhl poslanec August Zátka, když na důležité schůzi řekl, že o provozu tramvají slyšel od odborníků tolik negativních hodnocení, že ještě počká s podpisem. Přidali se někteří obyvatelé Pražského předměstí, že tramvaj nechtějí. To ve stručnosti, proč tramvaj P končila u kolejí plzeňské trati a tramvaj L u kolejí do papírny. (Rožnov byl tehdy samostatnou obcí a tramvaj požadoval.)

Tři domy vpravo jsou stále na svém místě. Vpravo býval hostinským Josef Kocmoud, ve třetím domě na rohu Čéčovy ulice Ladislav Kocmoud, kterého střídal Leopold Hauser a František Hauser. Leopold Hauser, povoláním sladovník, byl členem Sokola I. V novější době měli Hauserů malou pivnici ve Skuherského ulici „U Hauzra“. Dům vlastnili Procházků. Prostřední dům měl Jan Sedláček, kapitán v. v., člen Sokola I. Hostinec vpravo Josefa Kocmouda, dnes U Macelisů, také U Zastávky, přesněji U Zastávky Staré město (od roku 1888), převzala Albína Macelisová. Vedla restauraci ještě po roce 1950, kdy byl provoz povýšen na ubytovací hostinec. Do roku 1941 měla hostinec Alžběta Kocmoudová po Josefu Kocmoudovi.

Je to s hostinskými U zastávky složitější. Hostinec měli před 1. světovou válkou Adamců, pak Čečků, potom Štíchů a ještě Pavlíků. Za Antonína Čečky byl v roce 1911 přistavěn taneční sál. To z paměti zmizí. Zůstává tramvajová linka P, která zhodnotila Pražskou silnici a z opačného pohledu zánik zastávky Staré město.