Tisíce lyžařů se v těchto dnech prohání po zasněžených svazích a sjezdovkách Šumavy. Ti úplně první odvážní jezdci se ale na Šumavě objevili v zimě přesně před 130 lety. A postaral se o to majitel penzionu Prokop na Špičáku. Hoteliér Jan Prokop byl první, kdo vytušil nejen turistické a rekreační možnosti tohoto území, ale položil i základy lyžování. Úplně poprvé se ale v českých zemích lyžovalo na Václavském náměstí v Praze v roce 1887.
V roce 1894 majitel penzionu Prokop na Špičáku nechal pro své syny, Františka a Bedřicha, přivézt z Krkonoš několik párů lyží. Tento velmi prozíravý muž měl talent na obchod rychle pochopil, kam kráčí pokrok a v lyžování viděl obrovský potenciál pro své podnikání. Když viděl, jak si jeho synové velmi rychle osvojili techniku lyžování, okamžitě chtěl, aby jeho potomci učili lyžovat i hotelové hosty. Bylo mu jasné, že klienti by se pak na Prokop za skvělou zábavou a zdravým pohybem o to více rádi vraceli. Což se také dělo.
Lyžování se velmi rychle stalo na Šumavě nesmírně populární činností. Už v roce 1907 byl založen kroužek Plzeňští lyžaři. Lyže se přestaly dovážet Krkonoš. Lyže už se nemusely vozit z Krkonoš. V Železné Rudě si totiž otevřel půjčovnu lyží místní hoteliér Karel Tazl, Ten lyže nejen půjčoval, ale sám je začal také vyrábět. Opatřil je také svojí obchodní značkou, aby zamezil jejich krádežím. Vypaloval na ně totiž svoje jméno. O lyže byl stále větší zájem a jejich výrobou se začali zabývat i někteří šumavští koláři.
Nejpopulárnějším místem k výuce základů nového sportu se stala na stala na Špičáku mírná Vaizovna, což je louka, která se nacházela jen nedaleko od Prokopova hotelu. Na Vaizovně se lyžuje dodnes a stejně jako před dávnými lety slouží zejména začátečníkům, dětem a nebo seniorům. Odvážnější a zdatnější lyžaři si ovšem už brzy troufli na náročnější cesty. S lyžemi na nohou a jedním velkým bidlem místo hůlek se vydávali na Pancíř, Jezerní horu, Špičák, Javor nebo na Falkenstein, který leží na bavorské straně hranice. Za poplatek dvou korun si mohli lyžaři na chatě na Pancíři půjčit svíčku a navoskovat si své lyže, aby jim to z kopce pořádně svištělo.
První klasické lyžařské závody se uskutečnily ve dnech 25. - 28. prosince 1902 na Špičáku a pořádal je Český Ski klub v Praze. První závod ve sjezdu se pak konal v rámci „Seveřanských her" v únoru 1913 na Pancíři.
Plzenští lyžaři měli jako svojí první základnu především již zmíněný hotel Prokop. Už v roce 1922 vybudoval plzeňský Skiklub v sedle, spojujícím Jezerní horu a Svaroh, dřevěný horsky srub - Juránkovu chatu. Jméno nesla po Arne Juránkovi, velkém propagátorovi lyžování na Šumavě a nevlastním synovi Karla Klostermanna. Z této chaty na vrcholu Svarohu se bohužel dochovaly už jen trosky.
Za úplně prvního českého lyžaře je označován legendární všestranný český sportovec a schopný sportovní organizátor Josef Rössler-Ořovský. První pár lyží z Norska si objednal vlastně omylem. Ke katalogu bruslí, které si chtěl koupit, mu norský výrobce přiložil i katalog do té doby u nás ještě neznámých lyží. Ořovského lyže samozřejmě okamžitě zaujaly a hned si je nechal doručit. Poprvé se v Čechách lyžovalo překvapivě v Praze na liduprázdném Václavském náměstí v noci z 5. na 6. ledna 1887! Lyže tam tehdy vyzkoušel Josef Rössler-Ořovský se svým bratrem a stal se tak praotcem a průkopníkem lyžování v Čechách.
Dodnes patří Josef Rössler-Ořovský k největším postavám českého sportu. Zásluhy má na zavedení řady sportů v českých zemích. Spolupracoval při zakládání četných sportovních klubů a sportovních svazů. Byl především výborným veslařem, ale byl činný i v rychlobruslení, v ledním hokeji, tenise, jachtingu, lehké i těžké atletice, fotbalu a kanoistice.