Moje práce je vypravovat autobusy, které se bezpečně vrátí, říká Miloslav Madarasz

Jaká byla vaše cesta k Dopravnímu podniku?
Měl jsem o něm tušení už od dětství, protože matka tu pracovala jako průvodčí. Vyučil jsem se přímo pro Dopravní podnik na Středním odborném učilišti Energetická Hluboká nad Vltavou. Byli jsme parta jedenácti kluků a několik nás u Dopravního podniku zůstalo dodnes. Po škole jsem si ještě udělal rekvalifikaci na autoelektrikáře a nastoupil na opravu autobusů. Dostal mě na starost pan Hájek, který byl zástupce staré, poctivé školy, a postupně mě zasvětil do autobusového provozu. Naučil mě nic neodfláknout. Uvědomil jsem si, že je potřeba u práce přemýšlet, a ne jen mechanicky měnit součástky.

Čím vším jste si tu prošel, než jste se stal vedoucím?
Po vojně jsem nastoupil do oddělení lehké údržby. Tady mě pod svá křídla vzal pan Bartoš. Pochopil jsem, že to tu není jen o elektrice, ale že kluci tady musí zvládnout všechno. Získal jsem kompletní přehled o autobuse a tady už se mi to vrylo pod kůži, do srdce. Vedoucím jsem letos 20 let. Rád vzpomínám na mého předchůdce pana Diviše. Líbil se mi jeho lidský přístup, řízení lidí, plánování. Myslím si, že pro pozici manažera je důležité nemít jen vzdělání, ale také zdravý selský rozum.

Co se změnilo v průběhu 35 let vaší kariéry v Dopravním podniku?
Z totalitních dob mi utkvělo, že údajně všeho bylo dost, jen náhradní díly na autobusy nebyly. Mechanici si museli umět poradit, díly si sehnat, i tak nevydržely jako dneska. Porevoluční systém pak stál rozhodně víc na plánování a objednávání – náhradní díly byly sice drahé, ale bylo jich dost. Než začaly jezdit trolejbusy, všechen provoz MHD byl v areálu Novohradská. Vozový park čítal asi 150 autobusů. Byly to Karosy všech typů a Ikarusy zvané „čabajky“, které byly zaparkované po celé Novohradské silnici.

V posledních letech hrají obrovskou roli IT technologie včetně těch pro cestující. To se mi moc líbí. Už to není klasický motor, dřív byla pomalu jediná elektronika ve vozidlech rádio nebo přerušovač blinkrů. Dalším vývojem technologií získáváme nový směr, lepší ekologii provozu, ale zároveň také náročnější poruchy a složitější opravy. Ty je nutné konzultovat s výrobci vozidel, školit se, předcházet poruchám a tím eliminovat i chybné kroky v manipulaci a řízení těchto technologicky náročných vozidel. To je další výzva, na věci přijít, a ne je jen stereotypně měnit. Vytipovat závadu přesně, abychom šetřili finance a bezpečně jezdili v provozu. Určitě je teď práce náročnější na přemýšlení, na opravy a kolikrát se klukům nedivím, že jsou bezradní. Musíme dát hlavy dohromady a poradit si. Zkušenosti vzájemně čerpáme i z ostatních dopravních podniků. Je dobré, že v rámci Sdružení dopravních podniků ČR jsou jednotlivé odborné skupiny. Chci být součástí toho, abych vychoval opravdové mechaniky, a ne jen měniče. Dávat důraz na to, abychom si, než něco z autobusu vyndáme, vyměníme, byli jistí, že to je ta správná závada, ten správný díl.

Co vás v práci těší?
Není to stereotypní práce. Každý den je nějaká jiná výzva a to mě baví. Jsem rád, že mi náš současný ředitel umožnil věnovat se i krásným historickým vozům, se kterými jsem tu začínal. Ten nejstarší je Škoda 706 RTO Mex zvaný eRŤák. A nejsem tu jediný, kdo si historická vozidla pamatuje, tak když je třeba něco na nich opravit, dáme hlavy dohromady.

Představte nám blíže „dědečka“ eRŤáka…
Údržbu i jízdy na něm plánuji velmi důsledně, abych ho nepřetížil. Je to veterán a už na něj téměř nic neseženeme. Určitě na něm nechci bezhlavě točit kilometry. Jede 60 kilometrů za hodinu, není v něm klimatizace, tak delší cesty už nejsou možné. Jezdíme pro veřejnost svatby, narozeniny, oslavy. Oblíbená trasa je přes Hosín na Hlubokou, okolo ZOO a zpět do Českých Budějovic. Kapacita je 29 sedících a 15 stojících lidí pro pohodlí cestujících i našeho „stařečka“ eRŤáka.

Co je důležité zajistit, než vyjede autobus MHD na svoji každodenní linku?
Autobusy se musí opravit a následně také vypravit. Tomu předchází údržba, která se naplánuje nejlépe dva, tři dny dopředu. Já pak garantuji, že autobus je bezpečný a můžeme ho vypravit. To je moje náplň práce. Vypravovat autobusy, které se bezpečně vrátí, nerozbíjí se, a to se nám i daří.

Jaké další služby nabízí opravna Dopravního podniku města České Budějovice?
Pro naše zaměstnance i pro veřejnost provádíme opravy osobních a užitkových vozidel všech typů. Tedy fungujeme také jako klasický autoservis pro lidi zvenku. Děláme kompletní servis brzd, oleje, klimatizace, pneuservis, výfuky, tlumiče, čepy, podvozek. Máme i moderní kamerovou geometrii, dokážeme díky tomu seřídit sbíhavost. Sami si zajišťujeme náhradní díly. Připravujeme a zajišťujeme také STK a emise.

Oprava vozidel | Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. 

Co se vám vybaví jako první, když si pomyslíte, že 35 let pracujete v DPMCB?
Kdykoli přijdu k nám na halu, bleskne mi hlavou, jak to vypadalo dříve a jak je to dnes. Současné vedení velmi posunulo i kvalitu pracovního prostředí. Nejsou to už černé, zakouřené prostory, ale příjemné prostředí, ve kterém je teplo a světlo.

Láká vás ještě, pokud na to máte čas, jít něco sám opravit?
Denně chodím domů zamazaný. Když s kolegy hledáme na vozech závady, sám se v tom pohrabu. Chci být neustále znalý vývoje technologie, chci vědět, jak to funguje. A pořád mě to baví.

Máte při tom všem čas na svůj osobní život?
Samozřejmě každý má svůj osobní život, ale jestli ho věnuje práci, nebo ostatním zálibám, to je na každém. Mně je práce koníčkem, baví mě všechno, co má motor a kola. Ale také mám rád zahradu, dřevo, nože, ty zkouším vyrábět. Dříve jsem několik let dělal akce pro naše zaměstnance a jejich rodiny. Naplnili jsme autobus, složili jsme se na náklady a jeli do Alp lyžovat.

Před 12 lety jsme s kolegou Borkem Novotným založili skupinu MOTO DP a pořádáme akce pro motorkáře, z nichž nejžádanější je Spanilá jízda MOTO DP. Letos už bude 12. ročník a pojedeme do Valtic. A především miluji svého dvouletého vnoučka Adámka, který už úžasně reaguje na motorku. Zkrátka bych nic v pracovním i osobním neměnil.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.