Minimální důstojná mzda v Česku loni činila 45 573 korun hrubého, míní experti

„Minimální důstojná mzda je nástroj, kterým lze velmi dobře uchopit krizi kupní síly, které po dramatické inflační vlně pořád čelíme, ačkoliv inflace klesla na normální hodnoty. Průměrná mzda či medián nevypovídají nic o tom, jak se z těchto částek dá vyžít. Neříkají nic o výdajové stránce. My nepočítáme jen holé přežití, ale i něco navíc," uvedla politoložka Kateřina Smejkalová.

Víc než dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019.

Loni se minimální důstojná mzda v Česku meziročně zvedla o 11 procent. Odborníci propočítali loňské měsíční výdaje na bydlení 14.713 korun, na potraviny 8194 korun, na oblečení a obuv 1460 korun, na dopravu 1946, na zdraví a hygienu 1348 korun, na telekomunikace 1446 korun, na volný čas o 3774 korun a na úspory 4597 korun. V Praze pak částka na bydlení činila 16.133 korun a na potraviny 8442 korun. Minimální důstojná mzda v metropoli se proti předloňsku minulý rok zvedla o 12 procent.

Podle ekonoma Jana Bittnera rostla minimální důstojná mzda loni zhruba stejně jako inflace. Výdělky se ale navyšovaly výrazně méně. „Pod hranici se meziročně propadlo 184 tisíc lidí, protože jejich náklady rostly rychleji než jejich mzdy," uvedl Bittner. Podle něj je celkem pod hranicí důstojného výdělku asi 2,7 milionu zaměstnaných, tedy 67 procent. Předloni to bylo 63 procent a před krizí 41 procent, upřesnil ekonom.

Na vypočítaný minimální důstojný příjem nedosáhlo 57 procent zaměstnaných mužů a 71 procent žen. Důvodem je nižší odměňování žen, tedy takzvaná genderová výdělková propast (Gender Pay Gap). V sociálních službách pod částkou bylo 92 procent pracovníků a pracovnic, na úřadech práce pak 70 procent.

Autoři poukazují na to, že Česko mělo největší pokles reálných mezd v EU. Podle sociální antropoložky Lucie Trlifajové se přibližování českých výdělků těm západním zastavilo v roce 2019 a v posledních dvou letech "mzdová železná opona" ještě zesílila. Ani při nízké nezaměstnanosti se životní úroveň nezvedá, přibývá klientů potravinových bank, část domácností nic neušetří a zadlužuje se, stres se promítá ve zdraví či školních výsledcích dětí, vypočítala expertka.

„Dopadá to velmi silně na volební preference a důvěru v demokracii. Nejde jen o to, jak se lidé mají a zda mají šanci se uživit, ale i jak se o tom mluví. Jestli společnost říká, že to vnímáme, nebo říká ´no tak se víc snažte´," řekla Trlifajová.

Podle autorů je nutné dál zvyšovat výdělky. Doporučují posílit kolektivní vyjednávání. Radí také, aby podmínkou pro přidělení veřejných zakázek či dotací bylo i důstojné ohodnocení. Rozšířit by se měla nabídka dostupných veřejných služeb. Peníze na výdaje by stát mohl získat přenastavením daní.