Ani dnes nechybí nový díl Drbny historičky. Historik Jan Schinko v něm tentokrát zavzpomínal na slavnostní průvod, který v roce 1947 oslavil 75 let českobudějovické výroby tabákového zboží. České Budějovice totiž byly svého času významným centrem tabákového průmyslu. Vyráběly se v nich doutníky, cigarety, ale i tabák na žvýkání a do dýmek.
Ve dnech 27. a 28. září 1947 se ve městě slavilo 75. výročí zahájení výroby tabákového zboží v Českých Budějovicích. V sobotu večer na slavnostní akademii v Besedě byl předán generálním ředitelem tabákové režie našemu podniku diplom. Po umělecké akademii byl na programu tanec. Účast byla rekordní, srdečně byli uvítání hosté: poslanec Mirko Sedlák, delegace ze všech továren republiky, národních výborů a korporací. Nedělní pořad byl zahájen průvodem, který vyšel z Bezručova nábřeží (Savoy, dnes Zátkovo nábřeží), kde proti divadlu stávala před 75 lety původní prozatímní továrna na doutníky. (V prostorách někdejšího Velkého pivovaru.)
Průvod městem s alegorickými vozy a standartami došel do tabákové továrny, kde na správní budově byla provedena velkorysá slavnostní dekorace. Oficiální slavnost byla zahájena ředitelem podniku Barvínkem. Ministr financí Dolanský pronesl řeč zhodnocující práci tří generací podniku, který po německé okupaci opět má svoji funkci hospodářskou a sociální. Po projevech zástupců ROH Valenty a předsedkyně Greinerové byla odhalena pamětní deska zaměstnanců tabákové továrny, kteří se nevrátili z koncentračních táborů. Další akce se konaly v Besedě.
V roce 1871 si v bývalém Velkém pivovaru v Divadelní ulici pronajala c. k. tabáková režie místnosti a začala zde od 6. března 1872 vyrábět doutníky. V tom čase usiloval o hlavní tabákovou továrnu Tábor. V roce 1875 rozhodla c. k. tabáková režie, že základní továrna bude v Budějovicích, v Táboře a Písku pak filiálky. V říjnu roku 1875 se začala v Nádražní ulici (dnes Průmyslová) stavět c. k. tabáková továrna. Provoz v ní byl zahájen 15. listopadu 1876. Továrna potom získala železniční vlečku. V prvních letech převažovaly doutníky několika značek a tabák do fajfek a na šňupání.
V 19. století a za 1. republiky se ve městě velmi šňupalo. Tabáková režie ve Vídni vždy balancovala mezi cenou, za kterou se ještě dalo slušně kouřit a šňupat a cenou, za kterou už ne, kdy erár zaznamenal pokles zisku. Jednoduše řečeno, když se málo šňupalo, snížila se cena a opačně. Normální státní obchod. Cigarety se objevily v roce 1887. Zaměstnanci tabáčky měli různé výhody a hlavně byli pod penzí. Penzista tabákové továrny nebyl obyčejný penzista. Převažovaly penzistky ženy.
O tom, jak se kouřilo za c. k. v Českých Budějovicích vypovídá zdroj týkající se roku 1911. Za tento rok se ve městě vykouřilo 775 000 kusů viržinek, 676 000 kusů portorika a 449 000 kusů kuba. Cigaret dramek 9 milionů kusů, sportek 15 milionů kusů, uherek 5 milionů kusů a menfistek 2 miliony kusů. Lze to přepočítat na jednoho obyvatele města ročně, případně odečíst děti a mládež. Nejsou v tom ovšem dutinkáři (ruční domácí balení) fajfkaři, čibukáři a šňupaři. Po roce 1948 se prodávaly nové značky cigaret – Partyzánky, Džunky, Vlasty, Lípy, Globusky atd. Džunky byly podle pamětníků hrozné, ale laciné. Později se přestaly vyrábět.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
