Ani tento týden nebude chybět další díl naší rubriky Drbna historička. Historik Jan Schinko se v něm tentokrát podívá na první českou železnici, která vedla z Českých Budějovic do Lince. Dráha, jejíž stavba začala již před 200 lety, byla dlouhá 128 kilometrů a vlak na ní byl tažen koňským potahem.
Českobudějovický list Republikán dne 14. srpna 1924 připomněl článkem „Sto let první české železnice“, že letošního roku to je 100 let, co bylo poprvé zavedeno železniční spojení z Českých Budějovic do Lince a podotkl, že tehdy byl vlak tažen jen koňským potahem a nikoli parní lokomotivou. Stoleté výročí v roce 1924 je jedno ze tří. Vlastní oficiální zahájení stavby se uskutečnilo dne 28. července 1825 poblíž Výhně u Netřebic a zkušební provoz v úseku České Budějovice – Leopoldschlag proběhl dne 7. září 1828. Čtvrté jubileum by mohlo být zahájení osobní dopravy.
Rok 1824 znamená udělení licence ke stavbě. Franz Anton Gerstner, profesor praktické geometrie na technice vídeňské, v rámci přípravy labské plavby projel osobně po vodě celou trať Vltavy a Labe od Vyššího Brodu (možná se i zastavil v Budějovicích) přes Mělník do Hamburku a odtud zajel do Anglie, aby tam nejdůležitější železné dráhy shlédl a anglických inženýrů se dotázal o způsobu, jak Vltavo-Dunajské spojení provésti. Všude se mu dostalo rady, aby toto spojení provedl železnicí. Vrátil se do Čech a zniveloval budoucí trať od Budějovic k Mauthausenu u Dunaje. Zhotoviv potřebné rozpočty, požádal dne 29. prosince 1823 o koncesi ke stavbě, kterou nejvyšším rozhodnutím obdržel dne 7. září 1824.
To je právě podle listu Republikán začátek koňky. Ve skutečnosti se jistě na trase vyměřovalo, vykupovaly pozemky a jednalo se s obcemi už v roce 1823. Mezitím se jen trať do Mauthausenu odklonila do Lince. Tehdy ještě oba Gerstnerové, Franz Joseph a syn Franz Anton, uvažovali o prodloužení koňky do Týna nad Vltavou a uhelné společnosti z okolí Plzně měly zájem o koňku do Plzně.
Vývoj techniky byl však rychlejší. F. A. Gerstner viděl v Anglii parní stroj a dopravní prostředek na páru. Pochopil, že pára ovládne za pár let dopravu i průmysl. V Anglii měli koňskou dráhu už v roce 1801 a v čase, kdy tam F. A. Gerstner pobýval, vítězila pára. Naši koňku stavěl s představou, že koně se brzy nahradí parní lokomotivou. Neměl však na takovou nákladnou stavbu dostatek peněz, ani s přispěním otce F. J. Gerstnera. Nabyl výsady ke stavbě a používání koňky na 50 let, ale neměl peníze. Proto se spojil s kruhem vídeňských finančníků, vyhradiv si pouze nad stavbou vrchní dozor. Jenže po pár letech, poněvadž stavěl bytelně pro předpokládanou přestavbu na páru, překračoval náklady a společnost koňky ho dne 28. června 1828 vyzvala, aby stavbu předal Matthiasi Schönerovi.
Jinak řečeno, spojil se s vídeňskými finančníky a ti ho pak vyhodili. Odjel potom na léčení do Bad Ischlu a následně přes Petrohrad do Ameriky, kde ve Filadelfii zemřel dne 12. dubna 1840 v mladém věku 45 let (nar. 11. května 1795).
Koněspřežní železnice je pro město pojem. Našinec o ní ví, ale návštěvník, který by chtěl něco o ní vědět a vidět, musí přeběhnout Mánesovku, kde stojí někdejší domek hlídače s názvem Muzeum koněspřežky. Z několika momentů, kdy slavit 200. výročí, má největší váhu den 28. července 1825, kdy se začalo kopat u Netřebic.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
