Prachatické muzeum zve na výstavu betlémů ze sbírky PhDr. Františka Kotěšovce

Na našem území najdeme nejstarší vyobrazení Ježíšova narození ve Vyšehradském kodexu zhotoveném prvním českým králem Vratislavem II. roku 1086, poté v Pasionálu abatyše Kunhuty z první poloviny 14. století. Poté kolem r. 1350 vytvořil Mistr vyšebrodského oltáře vytvořil deskový obraz Narození Krista, v 80. letech 14. století vytvořil dnes značně poškozený deskový obraz Adorace Děcka z Hluboké Mistr třeboňského oltáře.     

Počátky betlémů podle nejnovějších poznatků badatelů lze spatřovat v tzv. antifonách, tj. v dramatizaci liturgických veršů zpívaných knězem a jedním nebo dvěma sbory při kostelních obřadech již od 5. století. 

Svatý František z Assisi společně se svými přáteli roku 1223 nechal zdramatizovat vánoční mši v italském Grecciu. Nechal zde postavit v přírodním prostředí umbrijské hory jesle, před které postavil osla s volkem. Roku 1291 italský sochař Arnolfo da Cambio vytvořil na zakázku chrámu S. Maria Maggiore v Římě skupinku soch, které byly vysoké asi 70 – 80 cm – Ježíška, Marii, Josefa, osla a volka, tři krále. Tento betlém se bohužel do dnešních dní nedochoval. Betlémy vlastnili a vystavovali v kostelích františkáni, dominikáni, kapucíní, posléze též jezuité. 

Jezuité mezi lety 1560 – 1562 vystavili v pražském Klementinu první betlém na našem území, Kostelní betlémy posloužily katolické reformaci v duchu usnesení tridentského koncilu. Rozšíření kostelních betlémů v našich zemích nastalo v barokním období, ve 2. polovině 17. – 1. polovině 18. století. Vedle chrámových prostor se betlémy objevují i v domácnostech aristokratických rodin, později též bohatých měšťanů. Nádherný přírodní betlém poblíž Kuksu, v Novém lese, si nechal pořídit hrabě Špork, toto dílo vytesal do pískovcové skály v letech 1727 – 1732 barokní sochař Matyáš Bernard Braun. 

Prostí věřící si z jednotlivých poutí např. do Maria Zell, či na Svatou horu kupovali sošku Jezulátka, základu později doma vystavených betlémů. V poslední době mnozí badatelé přicházejí s poznatkem o úzké souvislosti domácích betlémů a hudebních pastorel v 18. a na počátku 19. století. 

Roku 1782 vydal císař Josef II. zákaz vystavování betlémů v chrámech Páně jako“způsob připomenutí narození Páně církve nedůstojný a přímo dětinský“. Zákaz platil až do roku 1825 a přispěl k rozmachu lidového betlémářství. Lidé si začali pořizovat domácí betlémy, počátky papírových betlémů spadají do konce 18. a počátku 19. století, do období rozvoje knihtiskařské výroby. Tehdy pražská firma Balzer tiskla černobílé archy jesliček. Ti zručnější si sami betlémy vyřezávali. 

Celé 19. století je zlatým věkem betlémářství, přičemž se vytvářely jednotlivé betlémářské regiony (Příbramsko, Vysočina, západní Čechy, jižní Čechy, Královéhradecko, Valašsko, apod.). Betlémy podle specifik regionu se vytvářely ze dřeva, skla, atd. Toto období rozkvětu je přerušeno vypuknutím první světové války, poté doznívá za první republiky. Druhá světová válka a rozsáhlé přesuny obyvatelstva po roce 1945 a nástup komunistického systému roku 1948 ukončil rozmach betlémářství. Teprve po roce 1989 dochází k obnově betlémářských tradic.   

„První betlém jsem dostal v dětství, sbírat jsem začal za vysokoškolských studií,“ vzpomíná Kotěšovec, sbírat je začal především za vysokoškolských studií (papírové betlémy, pohlednice s náměty betlémů, keramické, 1 skleněný, betlém – svícen , apod).    

Výstava betlémů ze soukromé sbírky PhDr. Františka Kotěšovce bude k vidění v Prachatickém muzeu během adventu. Přijďte si užít jedinečnou atmosféru, která vás vrátí do časů, kdy byly betlémy symbolem rodinné pohody a tradic.