Čtvrtek 22. 5. 2025 | Svátek má Emil
Obecní znaky jsou nejen důležitými vizuálními symboly, ale také osobním vyjádřením identity každé obce. Jde o oficiální heraldické prvky, které jsou obvykle tvořeny s důrazem na historii, místní pověsti, krajinné rysy i tradiční řemesla a představují tak jedinečný otisk každé obce. Jaké zajímavé znaky obcí najdete napříč Českem?
Pokud má obec zájem o nový znak, podá žádost Poslanecké sněmovně. Návrh následně posuzuje Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny, který ověřuje jeho správnost a také řeší podobnost vůči jiným znakům, aby nemohlo dojít k záměně. Pokud návrh doporučí, předseda Poslanecké sněmovny jej oficiálně udělí. Znak je pak zapsán do Registru komunálních symbolů, který slouží jako veřejná databáze všech schválených znaků a vlajek obcí v Česku. Pojďme se podívat na několik zajímavých znaků obcí napříč různými kraji – a na to, co jejich symboly vyjadřují.
Znak obce Čejov je skutečně zajímavý. Ústředním motivem je harpyje, což je orlice s ženskou hlavou a poprsím. Tento výjimečný heraldický prvek pochází z erbu vladyků z Čejova, kteří obec vlastnili od čtrnáctého století a měli na svém štítě orlici s lidskou tváří a korunkou.
Harpyje se postupně vyvinula ze znaku orla s ženskou hlavou. „Samozřejmě dnes již nelze zjistit, kdy a proč tento vymřelý šlechtický rod harpyji jako svůj symbol přijal či získal. V každém případě se v české heraldice jedná o ojediněle vyskytující figuru. V existujících historických nebo po roce 1990 udělených znacích našich měst, městysů a obcí, ji proto kromě Čejova nenajdeme,“ komentuje pro Drbnu Zdeněk Kubík z heraldické firmy Alerion.
V šestnáctém století se přidalo zlaté břevno, které připomíná tehdejšího majitele obce Kryštofa Karla z Roupova, a spodní část znaku zdobí modrá barva místních vodních toků. Pět zlatých hvězd odkazuje na kapli sv. Jana Nepomuckého a dvě hvězdy umístěné na křídlech harpyje navíc reprezentují dvě části obce – Čejov a Hadinu.
„Zajímavé určitě je, že to je ženská postava. Působí to jistotou, silou, osobně tam cítím i ženskou energii, ale to je můj osobní výklad,“ sdělila redakci Drbny starostka Čejova Petra Kopecká.
Zajímavá byla tvorba znaku obce Drahov na Táborsku, ve kterém se kromě mariánské lilie a růží jihočeských Vítkovců nachází i květ leknínu. „Květ leknínů dosud na rozdíl od velmi často se objevujících leknínových listů překvapivě žádná obec ani město u nás ve znaku nemá,“ komentuje pro Drbnu heraldik Zdeněk Kubík.
Potěšit může i uplatnění figury letícího netopýra a měsíce ve znaku obce Dolní Hořice. Zvolený symbol odkazuje na největší evropské zimoviště netopýra řasnatého v Chýnovské jeskyni, který se objevuje i v logu správy této národní kulturní památky, sídlící v Dolních Hořicích.
Znaky dvou jihočeských obcí.Kostelec nad Černými lesy získal svůj znak povýšením na městečko v roce 1489 zásluhou Jindřicha ze Smržova u krále Vladislava Jagellonského. V modrém poli se nachází postava vousatého divého muže, s věncem ze zelených ratolestí na hlavě i kolem beder. V pravé ruce drží zlatou růži a v levém horním rohu je umístěna zlatá hvězda. Tento motiv symbolizuje spojení s lesem a snad i určitou divokost či svobodomyslnost, zatímco růže a hvězda přinášejí prvky šlechtického a duchovního významu.
Divého muže měl v minulosti ve svém znaku i šlechtický rod Vančurů z Řehnic u Mladé Boleslavi. Řehnice a Kostelec jsou od sebe vzdáleny necelých šedesát kilometrů – temné lesy a diví muži se tedy propsali do více znaků vladyků v této oblasti.
Jak již název obce napovídá, Výrovice se pyšní výrem ve znaku. Ten byl navržen brněnským heraldikem Robertem Keprtem a schválen v roce 2007. Modrá plocha štítu zastupuje vodní plochy obklopující obec.
Zajímavostí této obce je proměna názvu: bílý vydutý klín v centru značí vzdušný vír, jehož důvodem je dřívější název obce psaný s měkkým „i“. Tvrdé „y“ do názvu dodal až výr velký. Dva koše po straně znaku připomínají košíkářství, které bylo významným řemeslem v obci.
Obec Velký Luh teprve v roce 2020 vytvořila dva návrhy obecního znaku, které byly konzultovány s heraldiky. Nakonec vyhrál návrh s červenou vážkou, který obsahuje i modrou vlnku vodních ploch v okolí, bílou představující naleziště jílu a zelené cípy odkazující na luhy a lesy. Žlutý klín v centru štítu zastupuje naleziště a těžbu písku. Vážka červená je velmi vzácný druh a obec si ji do znaku zvolila právě proto, že se vyskytuje v okolí. Dosud nikde jinde v České republice tuto figuru ve znaku nenajdete.
Znak obce Výrovice a Velký Luh.Znak obce Lukavec u Hořic je tvoří tři hlavní heraldické symboly reprezentující jednotlivé části obce. Schodovitý pruh má symbolizovat osadu Dobeš. V horní části štítu je modrá lovecká trubka s řemením – ta odkazuje na starobylý rod Lukaveckých z Lukavce, jejichž erb obsahoval podobný motiv.
Ve spodní části se nachází stříbrný úhoř stočený do tvaru podkovy, který převzali ze znaku rodu Černínů z Černína a připomíná osadu Černín. Motiv je unikátní v české heraldice a je považován za takzvaný mluvící znak – tedy symbol odkazující na jméno rodu nebo jeho charakteristiku. Úhoř, jako kluzká a obtížně uchopitelná ryba, mohl symbolizovat obratnost, vytrvalost nebo schopnost vyhnout se nebezpečí.
Znak obce Kout na Šumavě je tvořen červeným štítem s modrou hlavou, ve které jsou tři zlaté vlčí udice. Ty pochází ze znaku rodu Stadionů, kterému obec v minulosti patřila. Pod nimi kráčí doleva ohlížející se stříbrná saň s krkem probodnutým zlatým kopím, což je symbol svatého Jiří. Podle některých heraldiků se saň od draka liší tím, že má čtyři nohy – drak měl mít v obecních znacích pouze dvě nohy. V dnešní době už se rozdíl stírá a obě pojmenování mají stejný význam.
Znak obce Hukvaldy odráží jak historické kořeny, tak kulturní význam této beskydské obce. Štít je dělen cimbuřovým řezem připomínající zříceninu místního hradu – dominanty obce i symbol její historie. V horní stříbrné části sedí červená liška, která odkazuje na slavnou operu Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka, rodáka z Hukvald. Lišku doprovází modrá lyra jako symbol hudebního odkazu tohoto významného skladatele.
Znak severočeské obce Hamr na Jezeře je dosti výmluvný: v modrém štítě stojí zlatý lev, který v předních tlapách drží stříbrnou rybu. Lev reprezentuje sílu a vztah k přírodě, zatímco ryba symbolizuje místní vodní bohatství – především slavné Hamerské jezero a rybníkářskou tradici.
Je to znak, který výborně vystihuje charakter obce jako přírodního a rekreačního místa, protože už od konce devatenáctého století se Hamr stal vyhledávaným lázeňským letoviskem. Postavila se tam řada penzionů a vilek, čímž místo nabylo honosného lázeňského charakteru známého i z filmu Dovolená s Andělem (1953) s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli.
Liška a lev v heraldickém znaku obcí Hukvaldy a Hamr na Jezeře.Obec Vernířovice leží v okrese Šumperk na úpatí Hrubého Jeseníku. Její obecní znak propojuje historické, náboženské a kulturní prvky, které formovaly identitu obce. Dominantou znaku je černý korunovaný dvouocasý lev vyrůstající ze zlatých plamenů v červeném štítě. Lev odkazuje na rod Žerotínů, někdejší vrchnost obce, a symbolizuje jejich moc a vliv. Plameny připomínají události čarodějnických procesů na losinském panství, při nichž bylo upáleno mnoho nevinných lidí, včetně několika žen z Vernířovic.
Lev drží stříbrnou halapartnu na zlaté násadě, tedy atribut sv. Matouše, patrona místního farního kostela. V plamenech jsou také zkřížená hornická kladívka spojená s hornickou minulostí obce. Zvolený znak tak propojuje klíčové momenty historie a duchovní tradice Vernířovic do jednoho výmluvného heraldického znaku.
Vybrané obecní znaky jsou jen krátkou ukázkou skutečně bohaté heraldické historie naší země. Mnohá zvířata, a především nadpřirozené bytosti se staly oblíbenými heraldickými figurami, bezpochyby pod vlivem křížových výprav do Svaté země a Malé Asie. Nadpřirozenou heraldickou figurou byl například dvouhlavý císařský orel a stejně tak je jím i dvouocasý český lev.
Tyto znaky nejsou jen dekorativními symboly – představují vizuální vyprávění o minulosti, místních legendách i paměti obyvatel. Každý štít nese svůj vlastní příběh, a dohromady tak tvoří barevnou mozaiku, která ukazuje, jak hluboce je heraldika zakořeněna v české kultuře.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
