Heraldické znaky odrážejí historii a identitu obcí. Co prozrazují symboly jako harpyje, lev nebo vážka?

Autoři | Foto Registr komunálních symbolů, Obec Čejov

Obecní znaky jsou nejen důležitými vizuálními symboly, ale také osobním vyjádřením identity každé obce. Jde o oficiální heraldické prvky, které jsou obvykle tvořeny s důrazem na historii, místní pověsti, krajinné rysy i tradiční řemesla a představují tak jedinečný otisk každé obce. Jaké zajímavé znaky obcí najdete napříč Českem?

Pokud má obec zájem o nový znak, podá žádost Poslanecké sněmovně. Návrh následně posuzuje Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny, který ověřuje jeho správnost a také řeší podobnost vůči jiným znakům, aby nemohlo dojít k záměně. Pokud návrh doporučí, předseda Poslanecké sněmovny jej oficiálně udělí. Znak je pak zapsán do Registru komunálních symbolů, který slouží jako veřejná databáze všech schválených znaků a vlajek obcí v Česku. Pojďme se podívat na několik zajímavých znaků obcí napříč různými kraji – a na to, co jejich symboly vyjadřují.

Kraj Vysočina

Znak obce Čejov je skutečně zajímavý. Ústředním motivem je harpyje, což je orlice s ženskou hlavou a poprsím. Tento výjimečný heraldický prvek pochází z erbu vladyků z Čejova, kteří obec vlastnili od čtrnáctého století a měli na svém štítě orlici s lidskou tváří a korunkou.

Harpyje se postupně vyvinula ze znaku orla s ženskou hlavou. „Samozřejmě dnes již nelze zjistit, kdy a proč tento vymřelý šlechtický rod harpyji jako svůj symbol přijal či získal. V každém případě se v české heraldice jedná o ojediněle vyskytující figuru. V existujících historických nebo po roce 1990 udělených znacích našich měst, městysů a obcí, ji proto kromě Čejova nenajdeme,“ komentuje pro Drbnu Zdeněk Kubík z heraldické firmy Alerion.

V šestnáctém století se přidalo zlaté břevno, které připomíná tehdejšího majitele obce Kryštofa Karla z Roupova, a spodní část znaku zdobí modrá barva místních vodních toků. Pět zlatých hvězd odkazuje na kapli sv. Jana Nepomuckého a dvě hvězdy umístěné na křídlech harpyje navíc reprezentují dvě části obce – Čejov a Hadinu.


Obecní znak Čejova.

„Zajímavé určitě je, že to je ženská postava. Působí to jistotou, silou, osobně tam cítím i ženskou energii, ale to je můj osobní výklad,“ sdělila redakci Drbny starostka Čejova Petra Kopecká.

Jihočeský kraj

Zajímavá byla tvorba znaku obce Drahov na Táborsku, ve kterém se kromě mariánské lilie a růží jihočeských Vítkovců nachází i květ leknínu. „Květ leknínů dosud na rozdíl od velmi často se objevujících leknínových listů překvapivě žádná obec ani město u nás ve znaku nemá,“ komentuje pro Drbnu heraldik Zdeněk Kubík.

Potěšit může i uplatnění figury letícího netopýra a měsíce ve znaku obce Dolní Hořice. Zvolený symbol odkazuje na největší evropské zimoviště netopýra řasnatého v Chýnovské jeskyni, který se objevuje i v logu správy této národní kulturní památky, sídlící v Dolních Hořicích.

Znaky dvou jihočeských obcí.

Středočeský kraj

Kostelec nad Černými lesy získal svůj znak povýšením na městečko v roce 1489 zásluhou Jindřicha ze Smržova u krále Vladislava Jagellonského. V modrém poli se nachází postava vousatého divého muže, s věncem ze zelených ratolestí na hlavě i kolem beder. V pravé ruce drží zlatou růži a v levém horním rohu je umístěna zlatá hvězda. Tento motiv symbolizuje spojení s lesem a snad i určitou divokost či svobodomyslnost, zatímco růže a hvězda přinášejí prvky šlechtického a duchovního významu.

Divého muže měl v minulosti ve svém znaku i šlechtický rod Vančurů z Řehnic u Mladé Boleslavi. Řehnice a Kostelec jsou od sebe vzdáleny necelých šedesát kilometrů – temné lesy a diví muži se tedy propsali do více znaků vladyků v této oblasti.


Divý muž ve znaku Kostelce.

Jihomoravský kraj

Jak již název obce napovídá, Výrovice se pyšní výrem ve znaku. Ten byl navržen brněnským heraldikem Robertem Keprtem a schválen v roce 2007. Modrá plocha štítu zastupuje vodní plochy obklopující obec.

Zajímavostí této obce je proměna názvu: bílý vydutý klín v centru značí vzdušný vír, jehož důvodem je dřívější název obce psaný s měkkým „i“. Tvrdé „y“ do názvu dodal až výr velký. Dva koše po straně znaku připomínají košíkářství, které bylo významným řemeslem v obci.

Karlovarský kraj

Obec Velký Luh teprve v roce 2020 vytvořila dva návrhy obecního znaku, které byly konzultovány s heraldiky. Nakonec vyhrál návrh s červenou vážkou, který obsahuje i modrou vlnku vodních ploch v okolí, bílou představující naleziště jílu a zelené cípy odkazující na luhy a lesy. Žlutý klín v centru štítu zastupuje naleziště a těžbu písku. Vážka červená je velmi vzácný druh a obec si ji do znaku zvolila právě proto, že se vyskytuje v okolí. Dosud nikde jinde v České republice tuto figuru ve znaku nenajdete.

Znak obce Výrovice a Velký Luh.

Královéhradecký kraj

Znak obce Lukavec u Hořic je tvoří tři hlavní heraldické symboly reprezentující jednotlivé části obce. Schodovitý pruh má symbolizovat osadu Dobeš. V horní části štítu je modrá lovecká trubka s řemením – ta odkazuje na starobylý rod Lukaveckých z Lukavce, jejichž erb obsahoval podobný motiv.

Ve spodní části se nachází stříbrný úhoř stočený do tvaru podkovy, který převzali ze znaku rodu Černínů z Černína a připomíná osadu Černín. Motiv je unikátní v české heraldice a je považován za takzvaný mluvící znak – tedy symbol odkazující na jméno rodu nebo jeho charakteristiku. Úhoř, jako kluzká a obtížně uchopitelná ryba, mohl symbolizovat obratnost, vytrvalost nebo schopnost vyhnout se nebezpečí.

Plzeňský kraj

Znak obce Kout na Šumavě je tvořen červeným štítem s modrou hlavou, ve které jsou tři zlaté vlčí udice. Ty pochází ze znaku rodu Stadionů, kterému obec v minulosti patřila. Pod nimi kráčí doleva ohlížející se stříbrná saň s krkem probodnutým zlatým kopím, což je symbol svatého Jiří. Podle některých heraldiků se saň od draka liší tím, že má čtyři nohy – drak měl mít v obecních znacích pouze dvě nohy. V dnešní době už se rozdíl stírá a obě pojmenování mají stejný význam.


Znaky obcí Lukavec u Hořic a Kout na Šumavě.

Moravskoslezský kraj

Znak obce Hukvaldy odráží jak historické kořeny, tak kulturní význam této beskydské obce. Štít je dělen cimbuřovým řezem připomínající zříceninu místního hradu – dominanty obce i symbol její historie. V horní stříbrné části sedí červená liška, která odkazuje na slavnou operu Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka, rodáka z Hukvald. Lišku doprovází modrá lyra jako symbol hudebního odkazu tohoto významného skladatele.

Liberecký kraj

Znak severočeské obce Hamr na Jezeře je dosti výmluvný: v modrém štítě stojí zlatý lev, který v předních tlapách drží stříbrnou rybu. Lev reprezentuje sílu a vztah k přírodě, zatímco ryba symbolizuje místní vodní bohatství – především slavné Hamerské jezero a rybníkářskou tradici.

Je to znak, který výborně vystihuje charakter obce jako přírodního a rekreačního místa, protože už od konce devatenáctého století se Hamr stal vyhledávaným lázeňským letoviskem. Postavila se tam řada penzionů a vilek, čímž místo nabylo honosného lázeňského charakteru známého i z filmu Dovolená s Andělem (1953) s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli.

Liška a lev v heraldickém znaku obcí Hukvaldy a Hamr na Jezeře.

Olomoucký kraj

Obec Vernířovice leží v okrese Šumperk na úpatí Hrubého Jeseníku. Její obecní znak propojuje historické, náboženské a kulturní prvky, které formovaly identitu obce. Dominantou znaku je černý korunovaný dvouocasý lev vyrůstající ze zlatých plamenů v červeném štítě. Lev odkazuje na rod Žerotínů, někdejší vrchnost obce, a symbolizuje jejich moc a vliv. Plameny připomínají události čarodějnických procesů na losinském panství, při nichž bylo upáleno mnoho nevinných lidí, včetně několika žen z Vernířovic.

Lev drží stříbrnou halapartnu na zlaté násadě, tedy atribut sv. Matouše, patrona místního farního kostela. V plamenech jsou také zkřížená hornická kladívka spojená s hornickou minulostí obce. Zvolený znak tak propojuje klíčové momenty historie a duchovní tradice Vernířovic do jednoho výmluvného heraldického znaku.


Symbol obce Vernířovice.

Vybrané obecní znaky jsou jen krátkou ukázkou skutečně bohaté heraldické historie naší země. Mnohá zvířata, a především nadpřirozené bytosti se staly oblíbenými heraldickými figurami, bezpochyby pod vlivem křížových výprav do Svaté země a Malé Asie. Nadpřirozenou heraldickou figurou byl například dvouhlavý císařský orel a stejně tak je jím i dvouocasý český lev.

Tyto znaky nejsou jen dekorativními symboly – představují vizuální vyprávění o minulosti, místních legendách i paměti obyvatel. Každý štít nese svůj vlastní příběh, a dohromady tak tvoří barevnou mozaiku, která ukazuje, jak hluboce je heraldika zakořeněna v české kultuře.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky heraldika, znaky, obce, lev, výr, orlice, harpyje

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.