Dnes, 08:00
Až 41 % seniorů v Česku zažívá každoročně nějakou formu násilí, často opakovaně a většinou o tom s nikým nemluví. Týrání přitom probíhá jak v domácnostech, tak v institucích. Kde může násilí začínat, jak ho rozpoznat a na koho se v krizové situaci obrátit?
Fyzické a psychické týrání, zanedbávání, manipulace nebo ekonomické zneužívání. Násilí na seniorech má mnoho podob. Mnohdy probíhá skrytě, v domácnostech i v institucích, a často ho páchají ti, kteří by měli být nejblíže.
„Násilí v péči o seniory nemusí být vždy úmyslné. Často je důsledkem extrémního vyčerpání, dlouhodobého stresu a absence odpočinku či odborné pomoci. Setkáváme se s rodinami, které si samy nevědí rady a chybějí jim potřebné informace i podpora. Právě tehdy může docházet k neúmyslnému zanedbávání nebo k frustraci, jež vede k napětí a někdy i k násilí,“ popisuje Jitka Zachariášová, ředitelka organizace A DOMA.
Právě selhání systému péče, únava i společenské předsudky jsou jedním z faktorů, proč se násilí na seniorech nejen děje, ale často i zůstává nepovšimnuto. Navíc jsou formy páchaného násilí rozmanité a neomezují se pouze na fyzické útoky. Patří mezi ně i psychické násilí, které může mít podobu ponižování, vyhrožování, zastrašování nebo záměrné izolace.
Významnou formou je také zanedbávání péče, například nedostatečné zajištění hygieny, výživy či potřebné zdravotní péče. Častým problémem bývá i ekonomické zneužívání, kdy je senior pod nátlakem přinucen převést majetek nebo někdo neoprávněně nakládá s jeho financemi.
Dalším typem je sociální izolace, kdy je senior úmyslně oddělován od kontaktu s okolím a společností. Opomíjenou, ale důležitou formou je i takzvané přepečovávání, které sice může působit jako zájem a starost, ale ve skutečnosti omezuje svobodu a autonomii starší osoby.
Násilí nemusí být vždy úmyslné. Mnoho případů vzniká z dlouhodobé zátěže a vyčerpání pečujících osob. „Je velmi důležité, aby rodinní pečující nezůstávali na svou náročnou roli sami a včas hledali odbornou pomoc. Prevence a podpora jsou základními kameny bezpečí a důstojnosti nejen seniorů, ale i těch, kteří o ně s láskou pečují,“ doplňuje Jitka Zachariášová.
S násilím se senioři setkávají i v pobytových službách, kdy různé formy zneužívání přiznávají sami pracovníci, a to v polovině až třech čtvrtinách případů. „Týrání, zneužívání, špatné zacházení a podrývání důstojnosti lidí vyššího věku je závažným ohrožením kvality života seniorů a seniorek. Jeho značný výskyt v pobytových službách ukazuje, že k jeho prevenci nestačí řešit individuální selhání, ale spíše systémové nastavení podmínek poskytování péče v institucích,“ popsala Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity a dodává, že záleží na prostředí zařízení, nastavení jeho fungování nebo personálním zajištění péče.
Podle prvního celostátního výzkumu „RESTABUS“ se s nějakou formou zneužívání nebo týrání setkává každoročně 29 až 41 % seniorů žijících mimo instituce. Mnozí opakovaně, a většina z nich o tom s nikým nemluví. Ti, kteří se svěří, pak ve 30 % případů uvádějí, že to situaci ještě zhoršilo.
První velkou pomoc mohou seniorům přinést linky bezpečí, jako například Linka seniorů (Elpida) nebo Senior telefon (ŽIVOT 90). „Na Lince seniorů mluvíme denně s lidmi, kteří žijí ve velkém napětí, ve strachu, často zcela izolovaně. Bojí se mluvit, protože pachatel je někdo blízký a oni jsou na něm závislí, často prakticky i emocionálně,“ popisuje Klára Gramppová z Elpidy.
Důležitá je i prevence v podobě posilování role seniorů ve společnosti. Organizace Letokruh například pomáhá starším lidem aktivně se zapojit do komunitních aktivit a dobrovolnictví, čímž snižuje jejich izolaci a posiluje jejich sebevědomí. „Jde o jeden z účinných způsobů, jak předcházet sociální izolaci, závislosti a psychické zranitelnost, tedy faktorům, které často násilí ve stáří předcházejí. Pokud senior dostane možnost aktivně se zapojit, sdílet své zkušenosti a cítit se potřebný, přestává být vnímán jen jako objekt péče. Stává se rovnocenným členem komunity,“ říká ředitelka organizace Kateřina Karbanová.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám