DRBNA HISTORIČKA: Restaurace Tivoli lákala vlastence i romantické výletníky

Na snímku vede zprava doleva Mánesova ulice k mostu u vodárny. Za vozovkou, trochu níže, stojí vlevo někdejší vila Tivoli a vpravo vila majitele slévárny Fúrtha, později Rehma. Mezi vilami protékalo pravé rameno Vltavy od vodárny. Vila a výletní restaurace Tivoli se nacházela v severní části Střeleckého ostrova. Ve druhé polovině 19. století se v souvislosti s věhlasem restaurace běžně používal název Tivoli i pro celý ostrov. Jižně na ostrově sice byla restaurace ostrostřelců a střelnice, ale převážně německá. Česká promenáda po Krumlovských alejích kolem Schillerova parku s altánkem končila u Tivoli nebo vodárny na koupališti. Poté, co se postavil blok Savoye a zanikla „alej vzdechů“ na pravém břehu Malše, posloužily k tomu účelu aleje, Tivoli a Šilerák s romantickým altánem.

O nově postavené vile Tivoli informoval list Budivoj ze dne 9. července 1876: „Jak známo, vystavil náš vážený občan pan František Stulík ve své zahradě na Střeleckém ostrově jednopatrový dům na způsob vily, jíž dal jméno římské TIVOLI. Dům ten obrácen od minulého podzimu na restauraci. Při zemi jest pivnice a obydlí pachtýře, patro zaujímá pěkný sál s rozkošnou vyhlídkou na Vltavu, Blanský les a Hlubokou. V zahradě jsou stoly pro hosty, pak kuželník a říční lázně, také čtyři kabinky, které mají tu výhodu, že jsou protékány ustavičně svěží bystřicí. Restauratérem jest pan Novotný.“ Od roku 1877 Alois Lekeš. Později U Světelů.

DRBNA HISTORIČKA: Z tabáčky až po Viscofan. Areál v Průmyslové ulici psal dějiny budějovického průmyslu

Čtvrtek, 9. října 2025, 16:00Historička

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na osudy areálu bývalé tabákové továrny v Českých Budějovicích. Od výroby partyzánek a Tarase Bulby přes éru plnicích per PELIKÁN až po podniky GAMA a Viscofan. Přečtěte si, jak se měnil jeden z...

František Stulík, budějovický rodák, byl podle dobových zpráv český vlastenec, milovník starožitností a jeden z prvních jihočeských archeologů. Žil v letech 1818 až 1890. Do jeho Tivoli se po roce 1849 přesunuli bývalí členové Slovanské lípy ze Čtyř Dvorů z Vrtičkova výletního hostince, který se potom nazýval U Slovanské lípy. Scházelo se jich tam až 150 členů už od jara 1848, ale právě v tomto roce se v c. k. monarchii změnily politické poměry (cenzura, ministr vnitra Bach a jeho tzv. Bachův absolutismus), proto přešli na klidné místo v Tivoli.

Slovanskou lípu jako národní a politický spolek vedl od 10. dubna 1848 Hynek Zátka a P. Krejčí. Spolek byl rozpuštěn 17. března 1849, i když se opatrně přejmenoval na neutrální Čtenářský spolek. Vlastní knihovnu zřejmě přestěhovali do Tivoli. U Stulíků v Tivoli se, když byl Bach v roce 1859 odvolán, zrodila myšlenka založit Besedu Českobudějovickou. František Stulík byl od počátku členem výboru pro její založení. Zemřel tragicky ve svém domě Tivoli.

Jak přišel František Stulík na název TIVOLI, se sotva zjistí. Měl na náměstí ve Stulíkově domě kupecký krám. Možná jezdil za obchodem do Itálie, do města Tivoli, ale spíše – coby milovník starožitností, památek a archeolog – o Tivoli slyšel. V Kodani mají známý park Tivoli, dokonce i jeden automobil se jmenuje Tivoli.

Rameno Vltavy kolem Tivoli se definitivně zasypalo v rámci připravované stavby mostu Pionýrů. Ještě kolem roku 1952, po odstranění dvou starších obloukových mostů a provizorního příhradového mostu z roku 1946 (UNRRA), bylo u Tivoli znatelné koryto se stojatou vodou. Hardtmuthka měla směrem ke korytu zadní vrata. Vyvážela tam různý odpad, někdy i nekvalitní, ale pořád psací náčiní.

František Stulík měl obchod na rohu náměstí a Karla IV. v renesančním domě se štítem již před rokem 1868. Dům byl zbořen roku 1895 (v těch místech dnes stojí palác Včela). Objekt Tivoli pořád existuje. Jen novější majitelé nechali otlouct fasádu včetně nápisu TIVOLI.

(Pozn.: nepodařilo se zjistit, jak tragicky František Stulík ve svém domě zemřel.)