Mozaikové sečení má smysl. Do Budějc se vrací samotářské včely

Když se řekne včela, většina lidí si vybaví medonosné včely žijící ve včelstvech. Jenže příroda zná stovky dalších druhů včel, z nichž mnohé vedou samotářský způsob života. Tyto samotářské včely neprodukují med, a přesto hrají v ekosystémech nenahraditelnou roli.

Jedním z jejich nejzranitelnějších zástupců je pískorypka chrastavcová, včela, která je nejen vzácná, ale také velmi náročná na své životní podmínky. „Samotářské včely patří v naší přírodě k nejohroženějším skupinám organismů. Velice důležité jsou pro ně druhově rozmanité trávníky, protože mnoho druhů vyhledává pouze květy určitého druhu. Příkladem může být právě pískorypka chrastavcová, která hledá potravu na chrastavcích. Díky mozaikovému sečení se s ní v Českých Budějovicích můžeme setkat i v centru města," vysvětlil entomolog Michal Perlík z Biologického centra AV ČR.

Samičky pískorypky chrastavcové jsou nápadné svou černo-červenou kresbou na zadečku a dorůstají velikosti kolem 15 milimetrů. Samci jsou oproti nim menší a zbarveni mnohem nenápadněji. Hnízdo si samice buduje v půdě na otevřených, nezarostlých místech. Protože ho ale během opylování chrastavců nemůže střežit před parazitickými druhy, vybírá si k hnízdění místa co nejblíže k porostu živných rostlin.

V hnízdě se obvykle vyvine jen kolem deseti larev, což je na hmyz poměrně málo. Jde o teplomilný a suchomilný druh, který se dříve vyskytoval po celé České republice.

V centru města, a přesto v přírodě

Biologové zaznamenali nejčastější výskyt pískorypky v oblasti mezi výstavištěm a Vltavou. Právě tam byla vytvořena první mozaikově sečená plocha ve městě a také zde roste nejvíce chrastavců rolních.

Přínos mozaikového sečení je navíc doložený čísly. Během loňského monitoringu vědci zaznamenali ve dvou termínech celkem 68 druhů a 1242 jedinců ze skupiny žahadlových blanokřídlých (tedy včely, vosy, kutilky, zlatěnky a další skupiny). Z toho šest druhů patří do takzvaného červeného seznamu ohrožených druhů. Od roku 2020, kdy město začalo s mozaikovým sečením, bylo na těchto plochách nalezeno už 19 druhů z červeného seznamu.

„Každoroční srovnávání kvetoucích trávníků s plochami sečenými několikrát ročně nakrátko také ukazuje, že extenzivně sečené plochy hostí mnohem větší množství hmyzích druhů než krátce střižené, tedy normálně sečené trávníky,“ popisuje Jiří Řehounek a dodává: „Mozaikové sečení trávníků prostě prokazatelně pomáhá včelám nebo motýlům. A jako bonus můžeme brát, že kvetoucí a bzučící trávníky jsou prostě hezčí.“