Když mám čas, rád se na Motor kouknu, říká legenda nejen budějovického hokeje Milan Michálek

Milane, dlouho o vás nebylo slyšet, dlouho jste neposkytnul žádný rozhovor. Jak se máte, kde žijete?
Mám se dobře, žiju v Montrealu již od konce kariéry, trénuji tam děti hokej v kategoriích U13 a U9. Takže je to tak, že vždycky přijedeme v létě s bráchou za rodiči i s dětmi a vidíme se tedy jen v tuto dobu.

Ještě bych se vrátil k těm rozhovorům. To, že jste dlouho žádný neposkytnul, byl záměr?
Ne, dával jsem je, když jsem hrál. Nevím, mám to tak, že když mi někdo zavolá a já zrovna někde poblíž jsem, tak ten rozhovor dokážu dát, ale zkrátka to nevyhledávám.

Konec kariéry byl u vás spojen s vleklými zdravotními problémy. Jak to máte teď, už jste na tom zdravotně lépe?
Já jsem musel skončit kvůli problémům s kolenem. Tři měsíce dozadu jsem absolvoval operaci právě kolena. Dnes to tedy nebylo nic moc, ale sám sebe jsem vlastně docela překvapil, že jsem vydržel celý zápas. Jsem tedy rád, že se mi nic nestalo a koleno vydrželo.

Před koncem kariéry jste se pokoušel několikrát vracet. Kdy jste si definitivně přiznal, že tečka za vaší kariérou definitivně nastala?
Nastalo to ten poslední rok, kdy jsem byl v Torontu. Tenkrát mě poslali na farmu a už to nebylo ono, už jsem nemohl vlastně ani spát ani chodit po zápase, takže tady jsem si prostě již řekl, že to nemá cenu lámat přes koleno a kariéru jsem ukončil.

I z tohoto důvodu se nabízí otázka: Dalo velkou práci vás do této exhibice přesvědčit?
Měl jsem tady hodně kamarádů. Zkrátka jsem chtěl pomoct Milanu Nedomovi a sejít se s kluky. Jediný problém bylo to koleno, jelikož jsem dlouho nevěděl, jestli to půjde, ale povedlo se, takže jsem šťastný, že jsem mohl hrát.

Exhibiční zápas jste hrál i s bratrem Zbyňkem. Užili jste si jej spolu? Kdy jste spolu takto hráli naposled?
Bylo to hezké hrát s bráchou po delší době. V reprezentaci jsme spolu byli i na mistrovství světa. Bylo to skvělé si spolu takhle naposledy zahrát, přijeli se podívat i rodiče, takže to bylo super.

Jste rodákem z Jindřichova Hradce. V Českých Budějovicích jste hrál. Fandíte Českobudějovickým i v dnešní době? Máte vůbec čas klub sledovat?
Ano. Jirka (Novotný), který je mým kamarádem, tady dělá sportovního manažera. Takže když mám čas, tak se rád kouknu v televizi, jak Motor hraje a fandím mu.

Odehrál jste zápas za Motor v rámci charitativní akce. Myslíte, že se povedla?
Myslím, že ano. Lidí přišlo poměrně velké množství a i autogramiáda před zápasem byla skvělá, i když nás mrzí, že jsme vlastně ani nestihli všechno. Za mě se to ale moc povedlo. Chtěl bych poděkovat fotbalistům, kteří také hráli výborně, jsou moc šikovní. Kluci z NHL také nezklamali. Za mě to byla super akce.