Čápi jsou zpět. Na jihu Čech už obsazují první hnízda

Jak to s návratem vypadá?

Čápi-Jihočeši ani letos nelení. Ptáci byli pozorováni již například v Netolicích, Kaplici, Hluboké nad Vltavou nebo ve Vodňanech. Postupně budou přibývat i na dalších hnízdech.

Do sledování čápů se může zapojit každý, a to prostřednictvím programu Čapí hnízda, který funguje od roku 2014. Organizuje jej Česká společnost ornitologická (ČSO) a jeho cílem je mapování hnízd a sledování hnízdní úspěšnosti.

Nejcennější jsou opakované kontroly během celé sezóny. Ornitologové potřebují znát nejen datum příletu a začátek hnízdění, ale i informace o přítomnosti mláďat.

Právě nyní je tak možné zaznamenat různé situace – hnízdo může být zatím bez ptáků, může na něm stát jeden čáp, obvykle samec, později celý pár. Pozorovat můžete i páření nebo začátek sezení na vejcích. Důležité je rozlišovat, zda je čáp skutečně na hnízdě, nebo jen sbírá potravu v okolí.

Pozorování lze zadávat prostřednictvím webu, na kterém i najdete zaznamenaná hnízda čápů po celé republice.

Křížem krážem z Afriky

Evropští čápi bílí využívají dvě hlavní migrační trasy. Takzvaná západní cesta vede přes Gibraltar do západní Afriky, kde ptáci zůstávají a nemísí se s těmi, kteří táhnou východní trasou přes Turecko do východní a jihovýchodní Afriky. Čápi, kteří hnízdí v Česku, využívají v různé míře obě cesty.

„Oba druhy čápů jsou denními migranty táhnoucími ve větších skupinách. Je třeba připomenout, že i když je čáp bílý vnímán jako „učebnicový“ příklad dálkového migranta, je charakter jeho tahu spíše netypický. Denní tah v hejnech je mezi našimi dálkovými migranty výjimkou. Většina z nich totiž táhne jednotlivě a v noci,“ popsal ornitolog Jaroslav Cepák z České společnosti ornitologické.

Od listopadu do února se čeští čápi shromažďují především v travnatých oblastech afrických savan a stepí. Při průletu Afrikou vyhledávají okolí vodních ploch, kde odpočívají. Kroužkovaní ptáci byli pozorováni například v Etiopii, Keni, Ugandě, Tanzanii, či Zimbabwe.

Nejvíce jich ale ornitologové obvykle evidují v Jihoafrické republice, která je zároveň nejvzdálenější doloženou destinací našich čápů. Vzdálenost mezi hnízdištěm a zimovištěm tak může činit kolem 9000 kilometrů, skutečně uletěná trasa je však mnohem delší a při cestě tam i zpět přesahuje až 20 000 kilometrů. Někteří jedinci, zejména nedospělí, se navíc do Evropy každoročně nevracejí a mohou zůstat v Africe i přes léto.

Odlišnou strategii má čáp černý. Jeho migrační trasa je kratší, většina ptáků zimuje už v pásu subsaharské Afriky od Senegalu po Etiopii a rovník překonává jen výjimečně. Na zimovištích vyhledává především řeky, močály a tůně.

„Občas se stane, že některý jedinec od nás neodlétne a snaží se přezimovat. Někdy to bývá handicapovaný pták, jindy mládě z pozdního hnízdění, avšak v posledních letech je každoročně na různých místech naší vlasti zaznamenáno několik případů zimování zcela zdravých jedinců čápa bílého,“ doplnil Stanislav Chvapil z ČSO.