Dnes, 13:00
Dnes začíná astronomické jaro. Slunce se dostává nad rovník, dny se prodlužují a postupně začínají převažovat nad nocí. Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku, a i když počasí ještě může překvapit, více světla bude v dalších dnech patrné.
Dnes přesně v 15:46 nastává jarní rovnodennost, chvíle, kdy se Slunce dostane nad zemský rovník a na severní polokouli začnou převažovat delší dny nad nocí. I když se často říká, že jsou v tento den noc a den stejně dlouhé, ve skutečnosti je den o několik minut delší. Může za to lom světla v atmosféře i fakt, že Slunce nevnímáme jako bod, ale jako kotouč.
Možná si pamatujete, že jaro začíná 21. března. Dnes už to ale většinou neplatí. Nejčastěji přichází o den dříve, tedy 20. března, a v budoucnu se může posunout dokonce i na 19. března.
Důvod je astronomický. Země oběhne kolem Slunce za zhruba 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Kalendář ale počítá jen s celými dny, a tak se tento „zbytek času“ postupně sčítá. Přestupné roky sice rozdíl vyrovnávají, ale ne úplně přesně. Výsledkem je právě posun dne, kdy nastává rovnodennost.
S příchodem jara nás čeká ještě jedna pravidelná změna. Přechod na letní čas jako vždy přijde na konci března, kdy v noci ze soboty 28. na neděli 29. března místo dvou hodin ráno budou už tři. Znamená to sice o hodinu kratší noc, ale naopak delší světlé večery, které většina lidí vítá.
S příchodem jara se pojí i řada lidových pranostik, které vystihují proměnlivé březnové počasí i postupný konec zimy. Znát můžete například Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem. Podobně i rčení Březnové slunce má krátké ruce, ale dlouhý kabát nebo Březnové slunce od nohou studí varují, že jarní slunce sice láká ven, ale zima se ještě úplně nevzdala.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?